Co je to život?

"Pár prchavých vteřin nicotného bytí, mnoho let tužeb a depresí nad nesplněnými sny. Možná pár týdnů štěstí a možná také pár let neštěstí. To vše a mnoho jiného může býti životem. Pro každého život představuje něco jiného. Pro člověka s rozdvojenou osobností (tedy mne) znamená život obrovitou horskou dráhu. Nikdy nevím, kdy zase spadnu do hlubin a temnot deprese a kdy budu mít pocit, že Slunce září jen pro mne. Život znamená chuť zemřít a znamená také chuť bojovat za svoje práva. Nikdy nevím, kdy budu mít chuť vše skončit, spolykat platíčko prášků na spaní a čekat, až přijde smrti. Možná bych to nezvládla, možná jsem slaboch. Ne! Ne, možná, ale určitě. Nedokážu skončit něco co ještě zřejmě skončit nemá. Nemám sílu bojovat, ale nemám ani sílu to ukončit. Nemám sílu na nic. Přichází deprese. Schována v černém hávu sedí vedle mne a našeptává prstům slova, která se objevují před očima a mozek je nedokáže analyzovat. Neumí se bránit, nebo se bránit nechce. Kdo ví?! Možná Bůh, jestli nějaký existuje. Možná osud, který má každý z nás. Možná nikdo, možná všichni. Možná nikdo nepřečte, co zrovna píšu. Život je jedno velké možná. Všecko je relativní, čas, prostor, lidé. Nikdo neví, kdy přijde čas, aby odešel mezi nebe a zem. Kamsi do neznáma. Pro pocit, že jsem v životě něco dokázala bych dala všechno, a nebo také nic. K čemu je něco dokazovat, když člověk zemře a nezůstane po něm stejně nic hmatatelného. Tlačí mne čas, spěch, rychlost. Nenávidím ty chvíle, kdy vím, že čas běží a nezastaví se, abych se mohla vybrečet, odpočinout si. Čas se nezastaví před ničím a nikým. Možná o tom je život. O věčném běhu a útěku před časem. Možná právě o tom..." řekla a odešla myslet.