Vědomí

..,,,Všechno to začíná poznáním světla,
otevřením očí a učením se od světa,
který je plný nástrah a lákadel,
překrásných světelných obdivů na nebi,
..,,,občas přemýšlím, zda život žiji jen jednou,
nebo ho žiji znova ? , tím že zemřu vše začíná znova ?
otázek více mám, než vlastních vědomích odpovědí, o kterých sice pravdu neznám ale pořád jedna odpověď napadá mě, žiji v časoprostoru, v prostoru který hmotný není ale přesto existuje, v čase který vidět není ale přesto kolem mě pořád plyne, ani jedno bez druhého existovat nemůže, přesto kdesi daleko mimo náš vesmír cítím že ve stejnou chvíli jen ta naše realita není, čas odněkud teče a společně se vším daleko do červích dír kamsi odtéká, mimo náš prostor, mimo naši realitu, pokud sem jiný život kdysi žil, rozhodl jsem se na něj zapomenout, a zemřít, pokud umíral jsem, z bytosti v hmotu jsem se obrátil, a letěl tunelem za světlem který jsem spatřil na jeho konci, do cíle dorazil sem, viděl jsem světlo,,,.. , a znovu oči otevřel a pokračoval časoprostorem dál, poznáváním světa jehož první okamžiky začali poznáním světla, poznávám a stále si myslím že všechen život do nekonečna lze žít, jen všechny vzpomínky si nemohu vzít, tak moc si to uvědomuji, že při pohledu na jakoukoliv živou bytost si ve svém vědomí říkám, "nežil jsem stejný okamžik v realitě jiné, potkám člověka a opakuji si, nezachoval sem se někdy taky tak ? , není mé vědomí stejné jako to tvé jenom v jiné realitě jsi ?" odpověď bych zjistil, pokud bych zemřel, a znova se probudil, ironie pouze je že pokud to je pravda, ani bych si to neuvědomil,,,...

...,,,,,nebo uvědomuji ?