Bez názvu

Procházka
Když projdeš městem tak je prázdno nikde ani noha všude ticho. Ani pes neštěkne! Jdeš prázdným městem , ulicemi bloudíš sem a tam nevíš kde je konec nemůžeš se z toho vymotat plánek nikde nevidíš.Běžíš a hledáš svůj obchod s knížkami malý a zapadlý když ho Najdeš vstoupíš dovnitř a? Starý pán sedí na svým místě jindy veselý a plný život, ale teď? Sedí a kouká z okna nic neřekne a ty máš divný pocit jdeš dál a rozhlížíš se v hlavě se ti honí „Proč je tady takový ticho, kde jsou ty lidi co listovali ve voňavých knížkách a šeptali si a pochechtávali se??" Je tu strašný ticho a zima.Lampa poblikává ty se bojíš máš strach, nechápeš co se kolem tebe děje. Všude prach, knížky poházený po policích. Po chvíli ucítíš na zádech chladný vítr a když se ohlídneš za sebe dveře otevřený dokořán, židle prázdná pán nikde. Ty strachy vyběhneš ze dveří a když se koukneš napravo uvidíš dav lidí běžící šedý dav lidí který se žene velkou rychlostí kupředu. TY stále nechápeš a když ze koukneš nalevo tak uvidíš obří budovu. Tak se jdeš kouknout na to velký dílo. Když vejdeš lidi se najednou promění jak v nějaký připitomělý reklamě na prací prášek všude kytičky a lidi najednou zrůžověli. Připadáš si jak na jiný planetě. Z těch lidí co byli v tom běžícím davu co měli asi silné deprese,byli šedý a smutný tak najednou je z nich nikdo jiný. Je to jak kdyby se něčím sjeli jak kdyby je někdo nadopoval . Z všude to voní lítají motýlci a z repráků někdo říká kupte si náš výrobek bez něj to nezvládnete .. Když se podíváš nad sebe vidíš ceduli Nakupujte slevy na všechno…