Proč se zlé věci stávají dobrým lidem??

Toto téma se mi nejeví příliš jednoduše, neboť otázky začínající proč jsou poměrně záludné a jistým způsobem nevyřešitelné, vždyť téměř vždy nalezneme nějaké další "proč?". Pro začátek bych nejspíše měla věnovat nějaký čas tomu, abych si definovala pojmy, prvně vyhledám vzor dobrého člověka, už při pohledu na zadání ve mně totiž vyklíčila pochybnost o jeho existenci.
Studentský „strýček“ Google mi nabízí knihu Dobrý člověk od Boženy Němcové, také titul Romaina Rollanda Dobrý člověk ještě žije, dokonce i nadpis článku, kde Jaromír Jágr prohlašuje, že chce být hlavně dobrý člověk. Po definici pátrám marně, až po chvíli objevuji přesně podle mých očekávání křesťansky zaměřený článek. Zajisté je ušlechtilým ten, který žije dle Božích přikázání, avšak tato definice člověka žijícího dle Božího řádu podléhá křesťanské askezi, a tudíž prezentuje dobrého člověka svou měrou jako sebetrýznitele. Má představa je v tomto bodě poměrně odlišná, proto si definuji dobrého člověka po svém samozřejmě s přihlédnutím ke křesťanskému pravzoru. Jedná se tedy o bytost, jež miluje sebe, své bližní, přírodu i okolní svět, je čestná – čímž odkazuji na desatero přikázání, jedná vždy dle svého nejlepšího vědomí i svědomí a v neposlední řadě netrpí civilizačními chorobami jako například zlostí, touhou po moci, agresí, chamtivostí, závistí, žárlivostí a mnoha dalšími. Už jen po přečtení tohoto nástinu vás prosím, milí čtenáři, dejte si ruku na srdce a sami sobě odpovězte, zda se cítíte dobrými lidmi.
Nyní, když jsem hrubě eliminovala řady dobrých lidí, chtěla bych upozornit ty, jež se dobrými stále ještě považují, že egoismus je také civilizační chorobou, pouze jsem jej s mnoha dalšími nezmínila pro úspornost, a začala bych se věnovat objasnění pojmu zlé věci. Jestliže za dobré věci považujeme ty, jež nám poskytnou určitý přínos do dalšího života, pak se ty zaškatulkované do zlých přece stanou dobrými, neboť i ony nám dávají jakési ponaučení, tudíž zisk a považuji za nutné podotknout, že mnohdy nás naučí více než ty dobré.
Nyní, po definování dvou klíčových pojmů, tedy mohu odpovědět na zadanou otázku. Po několika denním uvažování se tedy domnívám, že pokud se zlé věci stávají dobrým lidem, jedná se v podstatě o jejich vyšší zisk pro život, tudíž dobří lidé, tedy pokud nějací jsou, dostávají ty nejlepší zkušenosti do své další existence!