Každý má své minulostní břímě

Každý si neseme své břímě, které je pro ostatní neviditelné a je jen v naší hlavě nebo srdci.
Břímě, které nepocitujeme každý den, ale jen občas, ve chvílích, kdy si vzpomeneme na něco, co nám to připomene a bolí to, hodně to bolí.
At je staré pár hodin nebo několik let.
Utrpení a bolest, kterou jsem si jednou prošli, nezmizí, ale přestaneme jí vnímat a uložíme ji někam hluboko, kde není vidět a hlavně cítit.
V normálním životě není čas se tím zabývat, musíme zvládat každodenní skutečnosti a denní koloběh našich životů. Ale někdy, když jsme chvíli sami, jako bychom se do toho znovu vrátili a bolelo to pořád stejně. Důležité je, nevzpomínat a koukat se jen a jen před sebe. To je jediný lék, který existuje. Postupem času, se ty zlé časy pro nás stanou jen pojmem a za ještě trochu déle, už nám bude připadat, jako bychom to snad nezažili ani my.
V tom je výhoda času.
Člověk se nesmí obracet stále dozadu, musíme hledět vpřed a nebo cítit dnešní den, dnešní skutečnosti a dnešní reality. Dnešní okamžiky a příběhy, úsměvy a doteky.
Minulost se prostě stala a už se nedá vrátit a když se nad tím zamyslíme ještě víc, dojde nám, že to všechno bylo k něčemu dobré. Ne nadarmo se říká „Všechno zlé, k něčemu dobré.“.
Musíme se od ní oprostit a smířit se s tím, že už se to stalo a tak to prostě je.
Pokud se předešlé chyby napravily, není co řešit a můžeme hledět s čistým štítem vpřed.
Pokud máme někdy pocit, že vidíme nebo cítíme věci z minulosti a bojíme se toho, že se to může znovu stát, znovu se to dít, musíme si sami rázně říci, že ne. Už to nejde. To co bylo, už není a je jen na nás, zda si to dokážeme uvědomit v takovém rozsahu, že se těch věcí přestaneme bát.
Teprve až když se člověk dokáže oprostit od minulosti a přestane vzpomínat a tomu druhému vyčítat věci, které si dříve navzájem způsobili, tak teprve tehdy může začít být štastný.
Je to opravdu jen na něm, co si vybere. Má možnost volby :
a)bud se bude stále zaobírat tím, že to bylo všechno špatně a vyčítat to i tomu druhému
b)odpoutá se od starých ublížení a půjde dál, bez výčitek druhému člověku a začnou se radovat z toho, že vše překonali a že vše zvládli a že se jim otevřela brána ke štěstí.