Nový začátek

Položíme-li si otázku: Jak odznova začít po rozchodu se svojí milou? Každý na to má jiné způsoby, já však nemám pořádně ani jeden.
Vzbudil jsem se do dalšího dne, ještě s pocitem ztráty svého blízkého. Pronesu: "To bude dneska den."
Ten den předtím byl státní svátek a mě se vůbec nechtělo do školy. Ale šel jsem. Po obvyklé 15 minutové cestě plné přemýšlení jsem dorazil do školy a šel se připravovat na hodinu ruštiny. Začal jsem se učit slovíčka, ale i přes to jsem musel myslet na to co se stalo.Po skončení první hodiny smíšené pocity. Měl jsem chuť vypálit školu, či cokoliv rozkopat. Peklo, řekl by si jeden. Každý na mě hned poznal, že se něco stalo, tak se mě začali ptát a když jsem jim oznámil, že mě opustila mladá, tak neřekli ani slovo a odešli. Věděli jak jsem ji miloval, jak mi teď musí být a jak mi chybí. Celej den stál za nic. Uvědomoval jsem si, že tu je nový začátek života, že můžu překopat své ideály, že můžu začít žít podle nových pravidel. První dva týdny jsem si tak žil, dělal jsem bordel a byl jako utrženej z řetězu. Po dvou týdnech na mě dolehla celá minulost, to co jsem ztratil, začali mi chybět její dotyky, polibky a to co jsme spolu prováděli. Věděl jsem však, že se to nevrátí, a tak se snažil s tím bojovat. Když jsem ji několikrát viděl s jejím klukem, tak mi bylo na umření. Pamatoval si, že po jejím boku jsem byl kdysi já, že jsem ji držel v náručí a říkal jí ta krásná slůvka "miluju tě".
Všichni mi říkali, že jsem silný člověk a že dokážu vše, a nezničí se svět kvůli jedné zrádkyni. Až teď si uvědomuju, že nebudu kvůli nějaký holce takhle trpět. Snažil jsem se bojovat a snažím do teď. Předtím ten boj byl jako postoj Derionu proti Valorianu, což znamená totální přesila Valorianu. Avšak karta se začala obracet, a já začal čím dál lépe plavat, jako Derion se začal vyrovnávat s početní nevýhodou a stmelil se. A snažili se porážet Valorian. Derionu se to vedlo a vede, když se postaví nejlepší klany proti nim, zvládnou všechno. Valoriánci si asi mysleli, že život je peříčko, tak jsme to začali znepříjemňovat. Ale to už je trochu mimo téma. :-)
Vánoce jsem přece jen neměl příliš veselé. Ani narozeniny, které byli před nima ne. Ještě pořád jsem se utápěl v depresích. Ale jedna holka mi řekla slova které jsem potřeboval slyšet: "Prober se sakra, nejsi tady aby ses litoval, či se krčel v koutě, ty jsi tady aby jsi byl Satanovým katem a řádil jak všechny živly na světě." Od nového roku se styl mého života prudce změnil. Začal jsem poslouchat punk, chodil na různé zábavy, opíjel se, začal zase dělat bordel na jedné online hře a lidi začali poznávat toho hráče, kterého měli rádi. Začal jsem žít stylem, za který by mě někteří lidé asi zabili, ale mě nanejvýše vyhovuje.
Před několika týdny jsem se začal už zajímat o holky. Začal uplatňovat to co mám, a nikdo mi nevezme, neuplatňoval jsem to, co nemám a na co nemám. Nejdřív mi nevyšel jeden vztah, následně druhý. Co nadělám, život jde dál a někde v dáli na mě musí čekat ta pravá. Uvidím, kdy ji potkám a kdo to bude, to ukáže jen a pouze čas. Všechno zlé je k něčemu dobré, na jednu stranu mě mrzí, že skončilo to, co trvalo 7 měsíců, na druhou stranu jsem rád, že nechodím teď s tou "neznámou" osobou, která se změnila k nepoznání, a dělá věci, ke kterým se já nikdy nesnížím. Nesnížím k tomu se řezat, nesnížím se k tomu, abych nějakému klukovi přebral holku. Nikdy nechci být pro nikoho za svini, sice jsem jeden zmála, kdo hraje fair-play, ale někdo to holt dělat musí. Začal u mě nový začátek, začal jsem nový život a jsem za to rád, že se tak stalo. Bůh ví, co by teď bylo, kdyby mě božské tahy nezavedly sem, kde jsem. Jsem lepší člověk než jsem byl, chci být lepším člověkem, než jsem byl. To je má vidina budoucnosti. Budoucnosti, která může být předvídána jakkoli černá, já však stejně uvidím světlo. Světlo života, kudy jít, a proč žít.