Maluji

Dívám se na tu dívku s hnědýma očima,
Její dlouhé kaštanové vlasy spadají na mléčně bílá ramena.
Ona v sobě krásu nevidí.
Její krásné oči naplněny životem…
Přál bych si namalovat její portrét,
Na starém gauči sedíc v půlnočně modrých šatech.
Kdybych s ní byl déle, dovolil bych si ji milovat.
Ale v mém srdci je jiná.
Já nemůžu s ní být.
Smrt si ji dávno vzala.
Nosím ji však stále v srdci.
Má tam své místo, navždy,
Ale tahle dívka. Její oči, tak plné krásy a života.
Přemýšlím, když ji kreslím,
Nedokážu na ni přestat myslet na ty její oči.
Na to, že svou krásu ani nevidí.
Dívat se na ní, pokoj plný obrazů jiných.
Nahé ženy, muži, tváře, obrysy, krajiny.
Možná, že jsem umělcem,
Možná však jen vidím to, co jiní nevidí.
Ale není těžké najít krásu.
Stačí ji jen vidět.
A to nejen v lidech.
Ale ty její krásné oči.
Ty nejkrásnější hnědé oči,
Které jsem kdy v životě viděl,
Tak plné života, který já u sebe postrádám.
Žiju jen v okamžicích, které mohu být s ní.
Všechno je to tak zvláštní.
Kdysi jsem si řekl, že už nebudu milovat nikoho jiného než jí.
Ale asi jsem se zmýlil.
Tak neskutečně moc.
Je to už několikátý večer, kdy ji kreslím v těch modrých šatech.
Nemůžu z ní spustit zrak.
Je tak krásná. Tak neskutečná. Jak sen.
Ona rozehřála mé chladné srdce.
To její teplé hnědé oči, hnědé vlasy, které ve slunečních paprscích hází rudé odlesky, to její bledá pleť, o tolik světlejší než ta má.
Její jemné ruce, tak maličké oproti mé ruce.
Tvář ještě nepoznamená tokem času, a na mé tváři se začínají rýsovat první vrásky.
Ona sem se mnou chodí. Nesměle se usmívá.
A mé srdce roztává. Bije už jen pro ni.
Ona to neví, neví, že se za ní z okna dívám, jak pomalu mizí na rohu ulice.
Tak dlouho jsem čekal, až…
Až jsem ji na konec ztratil. Navždy. Obraz dokončen, a ona tu nikde není.
Už se nevrátí. A mé srdce bije jen pro ni, jenže to ona neví.
Nedal jsem jí to nikdy najevo.
A je to má chyba, čekal jsem příliš dlouho. Nechtěl jsem, ale…
Strach, tak velký strach jsem měl.
A teď se můžu jen dívat, jak odchází, a já nemám naději, že se mi vrátí.
Ona se jednou vrátí. Věřím. Vždyť ji miluji, ač sám jsem prve nechtěl…