šťastná, konečně...

Už Vás nebaví být ta šedá myška v koutě? Nebaví vás pořád naříkat nad svým životem a jezdit zamračeně tramvají a vražedně pozorovat usmívající se lidi s otázkou co je k tomu úsměvu vede? Nebaví vás ráno vstát a nudně jít do práce kterou ani nemáte rádi a která vám nic krom toho pocitu že děláte něco pro sebe a svoji rodinu, poskytujete ji finanční jistotu, nedá? Máte někdy pocit, když slyšíte lidi kolem se smát nebo pošklebovat že se smějí vám? Neradi mluvíte na veřejnosti a už vůbec ne o sobě?

Pokud Vám alespoň několik otázek přijde šitých přímo na vás, máme něco společného..Četla jsem desítky knih o štěstí, o tajemství přitažlivosti, o přemýšlení, o síle mysli, o tom jak sama sebe mít ráda..vždycky mě to chvíli drželo nad něčím přemýšlet něčeho se držet, ale na pořád. Vždy jsem se vrátila k tomu svému vrozenému vědomí a podvědomí, které mi klade opravdu velké překážky do života. A vím, že to je vina jen mého myšlení, mého podvědomí.. Vím, že to jak na sebe koukám, co si o sobě myslím, co myslím že si zasloužím..že to je jen moje rozhodnutí. Ale nejde změnit to co člověk zažil, s čím se setkal, jak s nim bylo jednáno v dětství..to prostě nejde.
Když pak sedíte v práci, která Vás nenaplňuje, máte vypité druhé kafe, koukáte jen tak tupě do monitoru..přemýšlíte proč se pořád tak stresujete..proč se pořád porovnáváte s okolím..co z toho máte.
Nejsem typ fiflenky, nevstávám o čtyři hodiny dřív než někam vyrazím abych se dala dohromady udělala si perfektní účes a dokonalý make-up, nenosím módní outfity, nemusím mít všecko co je v módě ať už boty nebo kosmetiku..Jsem obyčejná..obyčejná..
Tohle slovo mě táhne ke dnu. Nedokážu si o sobě myslet že jsem originální, že jsem nevšední..že mám svůj styl muziky, svoje kamarády, svoji lásku..
Nedávno jsem si to, ale uvědomila..Měli jsme "obyčejnou" poradu v práci. V jednu chvíli jsem měla říct něco před vedením i kolegyněmi a nebyla jsem schopná, najednou sem se bála cokoliv říct..cokoliv vyjádřit..bylo to hrozny. Mluvila sem jak nervózní druháček ve škole..hrůza..A o čem to celý je? Nedokážu si pořádně vážit sama sebe!!.. Hrozné zjištění.. ale věřte, že tohle zjištění mě posunulo dál.
Už mě nebaví koukat na radostné obličeje v tramvaji..nebaví mě závidět druhým jejich štěstí..jejich radost..Rozhodla jsem se změnit.Kdybyste mě znali, možná byste se trošku usmáli..snažím se změnit skoro každý den..každou minutu.. :) ale pořád se snažím!..
Rozhodla jsem se být konečně šťastná.. :) radostná, plná energie, ta co bude lízt na nervy těm pesimistům co jezdí tramvají a mračí se že je hnusně, pak zase že je moc teplo..rozhodla jsem se změnit od základů! A taky že to byla pořádná fuška!

Pro ty, které mají podobné problémy, které se cítí někdy uplně na dně..a neví kam dál..které vlastně tíží pocit vlastního podvědomí a neví jak ho utišit. Přesně pro Vás jsem začala psát svou knihu.

Pěkné počtení..a.. úsměv :-)

Myslím, že hlavní věcí jak se změnit je uvědomění co Vám na sobě vadí..uvědomění která vlastnost je u vás nežádoucí..A taky proč se chcete změnit. Jestli to z vás udělá lepšího člověka nebo chcete být přínosem pro společnost? Můžete být obojí. :)
Hlavní smysl života je totiž být šťastný, být srovnaný sám se sebou a vždycky se zastávat sám sebe! Vždycky být na své straně. Nikdy nemůžete čekat od okolích pochvalu, podporu, ocenění, nečekejte ho..chvalte se sami sebe. Nemyslím namyšleně sobecky, ale upřímně..
1)oceňujte co jste. Čeho jste dosáhli.
Sama u sebe vím, že si Vaše hlava jen tak nevezme svoje pochvaly..ale musíte ji přesvědčit. O tom, že jste opravdu neobyčejná, že to jste vy! a protože to jste vy tak si zasloužíte být šťastná!
2)přestaňte se druhým omlouvat a vysvětlovat.. to jsou základy asertivity, stát si za svými právy a uznávat práva druhých. Nevysvětlujte proč jste si přispali, nebo proč jste si koupili novou kabelku.. Co je komu do toho!
3)co je nejdůležitější pořád myslete na to jak chcete být šťastná a co si přejete..
4)dělejte všecko proto abyste se cítila dobře - nesmíte se nechat umlátit stresem dnešní doby, pokud se vám občas nechce dělat nějaká povinnost tak ji prostě nedělejte..dělejte věci pro radost a pro potěšení..a to samé platí o oblíkání,llíčení,to s kým se stýkáte..nic nejste povinná dělat!..dělejte jen to co opravdu chcete!

... pokračování možná někdy..