Moje štěstí
Moje štěstí
Anotace: Asi to sem ani nepatří,ale měla jsem potřebu to někomu sdělit. Děkuji za trpělivost, která byla potřeba ke čtení..
Já jsem si skoro 20 let myslela, že mým štěstím je ON.Být s ním. Pak to naráz skončilo. On to skončil.
První týden byl k nepřežití!
První měsíc jsem se cítila tak sama... nechtěná...
Po prvním roce už vím co zvládnu a s čím je to ještě horší...
A po dvou letech mám zase svoje štěstí: Našla jsem "OPĚT" sama sebe. Zatím se jen tak oťukávám a zkouším, kdo vlastně jsem. Líbím se mi. Líbím se mi,čím dál víc a začínám se mít ráda.Přijala jsem své chyby, za které si ponesu následky a obrátila jsem se ke svým kladům, které mám možnost vytvářet a rozvíjet.
A to je moje štěstí. To, že mi bylo umožněno poznat kdo jsem a žít svůj život.A za to vlastně můžu poděkovat JEMU.Tak děkuji..!
Komentáře (12)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Nevím, zdali člověk úplně pozná sebe, kdo je, ale tu šťastnou šanci má, neboť je štěstí poznávat.. Na té cestě ponese za to odpovědnost.. Tvá úvaha se mi líbí, ahoj :)
01.06.2006 11:07:00 | J's ..
To "mike"
Odpověď zní NE. Vychovali jsme tři děti, máme 1 vnouče, stále se máme o čem bavit.
Bylo to bolestné, ale každý má právo na lásku a on ji hledal jinde. Přeji mu štěstí a doufám, že i na mně čeká někde ten pravý. Měj se :o)
12.04.2006 13:14:00 | Roko
Krásný den:o) děkuji moc za komentáře, jsem zrovna v práci a čtu si tady povídky...určitě je moc důležité mít sebe samu ráda. Protože když máš ráda sebe, dokážeš mít pak ráda i ty okolo. Jsem moc ráda, že jsi k tomu všemu došla, protože každý z nás je úžasný, každý z nás je něčím přínosný a pro ty druhé nepostradatelný. Jde jen o to si to uvědomit. Nám doma se stalo něco podobného, ale oba rodiče se pokoušejí opět stavět na nohy a bojovat. Přeji ti spoustu štěstíčka, měj se krásně, papa Sunny
Ps: 1.4 je v Ostravě sraz, nechceš se přijít podívat? Organizujeme to s Manikem a kdybys náhodou chtěl apřijet, jsi vítána, bude nás tam moc:o) papa Sunny
26.03.2006 14:34:00 | Sunny
Jo Roko, dávám 100 bodů, někdy prostě neumím být neosobní, tohle se mě docela dotýká.., myslím, že víš proč. Všechny prožitky, pravdy i pocity směřují k jednomu a témuž a my lidi se někdy chováme jako bychom usilovali o něco úplně jiného, ale v podstatě chceme to samé, o svých prožitcích ani nemluvíme, protože si myslíme, že bychom nebyli pochopení.., byli bychom.., naše duše se dotýkají a prolínají se, ale my se probudíme a myslíme si, že to byl jen sen..Nebyl.., nebyl.... Myslím, že je to hodně silné dílo, myslím, že to chtělo docela odvahu něco takového napsat, překonat sama sebe.
06.03.2006 19:38:00 | WhiteShadow
Tohle prozření, by měl zažít každý. Naučit si vážit sám sebe je moc důležité.
23.02.2006 08:23:00 | Krtica
Štěstí - do nějaké zlaté mouchy má hodně daleko....
A velké štěstí je většinou složeno ze spousty docela malinkých, obyčejných štěstíček. Ať ti těch hezkých kamínků do tvé mozaiky stále přibývá.
20.02.2006 17:26:00 | Mourek
Ahojky..vítám na literu a děkuji ti za komentář.Moc ti přeji aby jsi našla k sobě i někoho kdo pomůže hledat ve dvou..určitě to přijde.Držím pěsti!
04.02.2006 23:39:00 | Dajana
Ahoj. Napsala jste mi k mé Samotě a já si uvědomila, že jsem Jedno z Vašich děl již také četla. Myslím si, že zrovna na tohle nemohu napsat super, jelikož je to podle mého názoru silně ovlivněmo osobním životem. Takže to vyjádřím jinak. Bylo fajn si to přečíst a i když já nemám tyto zkušenosti jelikož se nevážu. Přišlo mi něčím blízké. Péťa.
01.02.2006 18:35:00 | Péťa
Úžasná!!! Nejen tahle úvaha, ale ty!!! Dobře vím, jaký je za těmito pár řádky kus práce, kus pořádné dřiny. Chtěla jsem poděkovat za komentík, ale musím se poklonit... s velkou úctou...!!!
30.01.2006 10:42:00 | Cecilka