O štěstí

Tisíce let hledají lidé štěstí. Hledají jej ve vnějším světě, ve svém okolí a u jiných lidí. Myslí si, že budou šťastní, až získají majetek či bohatství. Diví se, proč nejsou stále šťastní, proč se jim věci v životě nedaří. Neuvědomují si základní pravdy o životě a bloudí slepě životem.

U štěstí nezáleží na majetku či na stavu společnosti, ve které se právě vyskytujeme. Jelikož svůj vnější svět a podmínky z něj vycházející si vytváří každý člověk sám, tím jaký je jeho vnitřní svět, život, který tráví sám ve svých myšlenkách. Právě ony myšlenky tvoří náš život. Mnoho lidí si myslí, že štěstí a úspěch jsou dány společností či snad rodinnou situací, do které jsme se narodily, tak tomu ovšem není. To by vyvracelo historii ve všech ohledech. Nikdy by se z chudých lidí nestali miliardáři, nikdy by se nestali slavnými, žili by stále v chudobě, protože do takové situace se přeci narodili.

Kolik let života lidé ztrácejí a ztráceli hledáním štěstí tam, kde ho najít nelze. Vymlouvají se na to, že nemohou dělat různé věci či činnosti, protože jim to někdo nebo něco nedovolí. Je zjevné, že jde pouze o výmluvy. Nikdo, kdo se řídil těmito výmluvami a hledal štěstí všude jinde než uvnitř sebe, nebyl dlouhodobě šťastný.

Možná se ptáte, jak tedy hledat a nalézt štěstí. Štěstí lze dosáhnout pouze a jedině tím, jaké myšlenky máme o sobě. Přesněji řečeno, jak smýšlíme a jaké myšlenky si vybíráme a používáme. Stačí málo, stačí si to uvědomit a vzít za svůj život naprostou zodpovědnost. Uvědomit si, že myšlenky, které máme, tvoří náš život. Lidé jsou úspěšní, protože chtěli a chtějí dosahovat úspěchů. Uvědomily si, že to lze, podporovali se v tomto záměru, přemýšleli jako úspěšní a nenechali si vzít svůj sen.
Ale jak se člověk může stát úspěšným, šťastným a silným jedincem? Existuje snad nějaký tajný či tajemný a společnosti neznámí recept na štěstí?

Jakožto se člověk nestane hubeným, tak ani nebude nikdy opravdu šťastný, dokud nezmění své myšlenky, které má o sobě samém. Tyto myšlenky se totiž vztahují na součastný stav věcí. Tento stav, říkejme mu například „realita”, ovšem vznikl z dlouhodobě aplikovaných myšlenek, které jsme si o sobě vedli v minulosti. Z této skutečnosti tedy zjevně plyne, že svůj život a své životní okolnosti si tvoříme sami tím, jak smýšlíme. Člověk tedy nemůže být nikdy šťastný, dokud nepřevezme celkovou zodpovědnost za svůj život, a tím zamezí tomu, aby prožil život jako prázdný člun na moři, který se neustále zmítá ve vlnách osudu a zažívá stále neúspěchy, kterými se nechá odradit od svých cílů.


Jen silný jedinec, který toto pochopí, vezme otěže svého života pevně do rukou a nenechá si nic diktovat od svého okolí. Neztrácí úžasné hodiny života tím, že nadává a hořekuje na stav společnosti. On moc dobře ví, že své okolí, svůj vnější svět si vytváří každý sám. Jak uvnitř, tak vně, tak tomu bylo, je a vždy bude. Jak člověk smýšlí, jaký je uvnitř, takové je i jeho okolí. Takto silný jedinec si uvědomuje sílu myšlenky a záměru. Uvědomuje si váhu slova, váhu vět, kterými k sobě mluví. Když toto pochopí, tak neexistuje nic, co by mu stálo v cestě. Žádná nemoc, žádný problém, on totiž problémy ani nezná, protože si je nepřipouští. Je si plně vědom toho, že problémy neexistují, jsou to jen výmysly lidí, kteří si nechali sebrat sny, víru a lásku k životu. Nikdy si nenechá vzít pravdu svým okolím, nikdy si nenechá otrávit život neúspěšnými a hloupými lidmi, kterých je ve společnosti zjevně drtivá většina.
Proč tedy většina lidí prožívá život plný strastí, problémů a nezdarů? Proč svůj život pouze prožijí v trápení a nezanechají po sobě něco hodnotného?

Kdo chce být opravdu šťastný, tak šťastný je, nezáleží na součastných podmínkách. Skutečností je, že většina lidí nechce zažít štěstí. Vyžívají se ve svých nízkých a přízemních touhách nedokonalosti a zármutku. Bojí se být šťastní, mají totiž velký strach převzít svůj život do svých rukou. Věří na osud, poslouchají společnost, řídí se podle ní, nemají své názory, a když ano, tak se za ně stydí nebo se bojí být odlišnými, tím že mají vlastní názor. Nepřemýšlejí, nad věcmi, nepřemýšlejí nad tím, proč něco musí udělat, oni se neptají, oni pouze slepě konají, ani vlastně nevědí proč. Kdyby znali pravdu, kdyby si uvědomili, že mohou dělat vše, co chtějí. Ať se jedná o lásku, zdraví, bohatství, kariéru či duchovní úspěchy a pokroky, vše mohou mít či zažít. Stačí se nebát života, stačí si uvědomit, proč jsou na tomto světě, a právě zde.

Stačí pouze milovat svůj život.


Váš Michael L. Brandt