Upřímnost
Upřímnost
Anotace: Ano, upřímnost není něco, co by mělo zaniknout, ale vážně je nutné křičet po paní v autobuse, že je tlustá, a že kdyby zhubla třicet kilo, tak by tam nebyl takový smrad?
Kdyby mě někdo "cizí" takto setřel, asi bych ho opravdu v oblibě neměla. Ale on mě k paviánově zadku ještě nikdy nepřirovnal, a stejně už ho moc v oblibě nemám.
Trošku zajímavý přístup k lidem, které má vaše drahá polovička v oblibě. Jsem ráda, že už se neobklopuju lidmi takto "upřímnými" a hádavými, jako byla například má bývalá kamarádka. Viděli jste Prostřeno! z tohoto týdne? Byla tam praštěná a silně upřímná ženská, která začala s větou "Řekneme si vzájemně, co si o sobě myslíme" a skončila s příšerným řvaním po ostatních. Přesně ta mi připomínala moji bývalou kamarádku.
Může si hrát na upřímnou jak se jí chce, ale ve skutečnosti je to dle mého názoru jen stupidní osoba, která neumí udržet emoce na uzdě a která si myslí, že jen ona je ta hodná. Lidi tady přece nejsou proto, aby si za každou cenu říkali, co si o sobě myslí, nebo ano? Co je jí do toho, co si o ní ti ostatní myslí, když už je stejně nikdy neuvidí? A proč jim musí řvát přímo do obličeje? Tímto ona ukazuje ty své "dobré vlastnosti". Pere se za ně svým způsobem, kdy vlastně všechny okolo pozuráží a vyjde z toho jako vítěz - ze svého úhlu pohledu.
Ano, upřímnost není něco, co by mělo zaniknout, ale vážně je nutné křičet po paní v autobuse, že je tlustá a že kdyby zhubla třicet kilo, tak by tam nebyl takový smrad?
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Ano, co jsem tím chtěla říct: Myslím, že někdy není třeba ventilovat své myšlenky, obzvláště, když toho člověka jen urazí a k ničemu jinému to nevede.
Například to s tím paviánovým zadkem si myslím zrovna říkat nemusel. Když už někomu vyvrací jeho názory, tak by mohl uvést přesvědčivější argumenty, než říct tohle.
A k té nevraživosti: Dobře, je to správná poznámka, ale pokud ji cítíš k člověku, kterého dost možná nikdy neuvidíš, nebo je obrovská možnost, že ho uvidíš třeba jednou do roka? Proč mu ji dávat najevo? Jasné, asi by to nedopadlo dobře, kdyby to byl někdo, koho vídáme denně, ale takto se to myslím dá spolknout.
Nejsem fanouškem lží, nebo "milosrdných lží", pokud to takto přehnaně nazvu, ale občas by se lidi fakt mohli zamyslet, co všechno říct nahlas.
09.05.2011 17:02:00 | Alfííík
Jo, máš pravdu... Podle toho, jak to vypadá, tak se v pojetí dneška upřímnost a pravda pojí jenom s tím negativním. Vypadá to, že upřímně se dá lidem jenom vynadat. Taky jsem slyšel už spoustu upřímných lidí, kteří mi řekli pravdu do očí a kupodivu vždycky jsem se dověděl, že se nemožně oblíkám, že jsem trapnej, divnej, hloupej... Zdá se, že pravda je jen to, co člověka bolí.
Ovšem už dlouho jsem neslyšel, že by někdo za někým přišel, že mu musí říct pravdu o tom, že je to férovej a hodnej člověk. Ani za mnou už dlouho nikdo nepřišel, aby mi řekl, že jsem něco udělal dobře, že jsem se hezky oblékl, že dnes dělám velmi příjemný dojem... No pokud budou lidé v této zemi spojovat pravdu jen s tím, aby někomu pořádně vynadali a nikdy pravdou nikoho nepochválí, tak není divu, že se tu tolik lže.
09.05.2011 06:38:00 | Daniel S.
chtělo by to (ode mě) se nad tím zamyslet víc. Taky jsem na téma upřímnosti narazil.
Když vezmu příklad toho kluka: tak on si myslí, že kámoška jeho holky je červená - (komunistka) jako paviánova prdel... A kdyby to něřekl, tj. nebyl upřímný, tak si to jenom myslí a je nedej bože považován za slušňáka. Je to tak lepší?
Já patrně chápu o co autorce šlo: nemáme být sprostí, nemáme zvyšovat hladinu nevraživosti. Ale problém je asi ten: pokud už tu je a zůstane nevyřčena, kam se asi poděje?
08.05.2011 18:49:00 | ewon
Souhlasím s tebou. Upřímnost by měla jít ruku v ruce s taktem! Ten, kdo svou pravdu umí prosazovat jen s urážkami a ponižováním, není upřímný, je buď hloupý, zakomplexovaný nebo zlý!
08.05.2011 14:25:00 | hloubavá