V co věřím

Každý věří v něco jiného.Existují různá náboženství, kvůli kterým jsou lidé schopni udělat cokoliv.Nejsem proti.Jen se nic nemá přehánět.Někdo věří v duchy, jiný v posmrtný život,další pouze v to, že láska je to nejkrásnější, co ho může potkat a mnohým zas stačí mít spolehlivou kamarádku.
Myslím, že většina lidí věří v něco nadpřírozeného, něco mezi nebem a zemí, co nikdo neumí pojmenovat.I když na toto téma se moc nemluví.Nebo se snad mýlím?Občas se to jistě stane i vám.Nedoufáte v dobrý výsledek, žijete v domnění, že jste to pokazili a pak jste nejlepší.Nebo lidé, kteří umírají to vycítí a loučí se se všemi blízkými, protože tu už dlouho nebudou a dobře to vědí.Žeby to byla náhoda?Nebo zázrak?
V co tedy věřím já?A v co naopak nevěřím?Nevěřím v Boha, i přestože tu nejspíš nějáký je nebo byl.Neodsuzuju věřící ani jim to neberu.Také si ale myslím, že by měli mít k danému náboženství nějáký vztah, a ne chodit do kostela jen kvůli kamarádce.Měli by dodržovat nějáká pravidla a především mít úctu k jejich víře.Věřím snad jen v naději.Ne nadarmo se říká:Naděje umírá poslední.Ona je to totiž pravda.Už mnohokrát jsem se o tom přesvědčila.Ještě dodávám:Pro koho už není naděje, nežije.A proto si myslím, že i člověku ležícímu na pokraji smrti by měli dát doktoři šanci, zkusit něco udělat, i když zdánlivě všechny možnosti vyčerpali.Měli by mu dát aspoň naději, protože jak už jsem napsala:Každý má naději, a kdo ne, nežije.Možná trošku věřím i v osud a souhlasím s faktem, že ne vždy můžeme dělat to, co chceme.Jestliže je někdo těžce nemocen, hraje velkou roli víra.Víra v to, že jeho životní plamen ještě nezhasíná, ba naopak začne znovu normálně hořet.Ale někdy ani chuť do života nepomůže.Vždyť svět se skládá z malých šancína úspěch, jež jsou vždycky s vámi a i přesto, že někdy nějáká vyhasne, objeví se nová, jiná, možná, že lepší.
Jste důvěřiví?Máte někoho, komu plně důvěřujete a říkáte úplně všechno?Většina lidí asi nikoho takového nemá.Možná se pletu, ale v dnešní době nikdy nevíte, co od koho můžete čekat, i když ho znáte dlouho.Já mám přátele i rodinu,na které se mohu spolehnout, ale přesto jim neříkám zdaleka vše.Ono se to někdy nevyplácí.Kolikrát se v lidech hodně spletete a pak z toho jsou nepříjemné následky.Daný člověk věci překroutí, pošle dál a nakonec za jeho nezodpovědnost nebo spíše nespolehlivost pykám já.Říkáte si:On je přece fajn, nikdy by o mně nic špatného neřekl.Nebo:Ona je tak osobitá,působí podobně jako moje nejlepší kamarádka.A vzápětí vám podrazí nohy.Ten člověk tak jen vypadá, na něco si hraje, a ve skutečnosti je úplně jiný.Nebuďte naivní.Nevěřte lidem všechno, co vám poví a spoléhejte se sami na sebe.Já tedy nejvíce věřím sama sobě, protože v životě budu na vše sama, budu se muset umět poprat a jediná ruka, která mi pomůže, je na konci mého ramene.