Deprese

A je to tady… Přichází, ačkoli by se mohla nároku na mě vzdát. Nechce to udělat! Dostává se mi pomalu pod kůži a já na jednu stranu cítím lehce groteskní nádech. Srdce pláče, když se kolem něj tvoří vězení a tělo..? Tělo je nepřítomno, nezajímá se o to, co prožívá vnitřek. Snad by mělo, vzhledem k tomu, že je součástí určitého celku… Tělo, duše a srdce. Propletenec třech zvláštností lidského bytí. Slyším tě, nedělej si starosti, cítím tě v každé buňce, mohu tě nahmatat prostřednictvím věcí, co mi dělají dobře… Smím je užívat, abych zahnala nesnesitelnou bolest, co mi způsobuješ? Kdo ví. Je mi to vlastně jedno, stejně budu dál pokračovat. Samota, neskutečný zármutek a ty… Kam mám utéct? Nedáváš mi na výběr, ale toho jsi chtěla docílit, nemám pravdu? Nebudu si lhát, že odolám. Přivřu oči a představím si, jaké by bylo mít křídla a moci aspoň na okamžik vzlétnout. Nemůžu, chápu. I když… Pohlédnu na tu, co mě vysvobozuje z trýznění, ačkoli mi ubližuje stejně jako ty! Potvora sladká! Kdyby ses mi tak krutě nezarývala pod kůži, možná, že bych si ji ani nenašla, ale ty jsi musela, viď? Nemohla jsi si najít jiného obětního beránka. Chodila jsi po špičkách a čekala, až budu padat dolů a potom jsi ke mně přistoupila a dostala se mi do těla. Nebudu tě odsuzovat, je to určitý druh práce, který musíš vykonávat. Mám řešení, však víš. Dělám to vlastně ráda. Je to jako bludný kruh. Přijdeš ty, vyvoláš odpověď, která způsobí, že si opět ve mně…a tak pořád dokola. Vedeš mě přímou cestou do pekla. Dobře, nebudeme to dál zdržovat, nebudu tě dál trápit. Nebudeš se se mnou muset dál zabývat. Ukončíme naše spolužití. Teď a tady. Jednou provždy… Naschle, moje milá přítelkyně. Loučím se s tebou jako rovný s rovným, ačkoli náš vztah takový rozhodně nebyl. Ty jsi mě věčně ovládala a hrála sis se mnou jako kočka s myší. Dávám ti sbohem s určitou lítostí z toho, že už spolu nebudeme trávit dlouhé letní noci. Nacházím na zápěstí místo, co není poškozené činností vlastní ruky a snažím se najít cestu do jiného světa. Bolest mnou prostupuje a já zaháním stín tvé nadvlády. Tak končí naše společná, nekonečně dlouhá cesta… Sbohem, má věrná přítelkyně. Sbohem…