Večerní

Cítím příjemnou únavu horkem i pohybem. Dneska jsem prošel kus města. Sedím na pohodlné židli a vychutnávám si chladný vánek z otevřených oken, který cítím na bosých nohou a který si pohrává s kouskem igelitové tašky kousek ode mě.
Dvě lampičky osvětlují tuhle malou místnost a vytvářejí v ní mnoho stínů. Když se podívám otevřeným střešním oknem přede mnou ven, vidím ně co podobného. V zahradách kolem ulice je tma a jen lampa a sousední okno téměř zcela zakryté listy stromu tiše svítí do noci oranožovým světlem.
Tichý šum města proniká zvenčí do pokoje. Slyším cvrkat nějaké brouky, ale dnes nejsou tak hlasití aby mě otravovali. Slyším taky projíždějící auta.

Pod pouliční lampou poletují můry a jejich lesklá těla chvilkama vypadají jako jiskry. Z dálky sem dolíhá něco jako zvonění zvonu nebo závory, nejsem si ale jistý co to je. Zvuky motorů se mísí s prouděním vánku.

Nemůžu se rozhodnout jestli byl dnešek začátkem skvělého období nebo nestál za nic. To se ale dozvím v během následujících dní. Teď vím že mě pár lidí zklamalo (. a B) ale na druhou stranu už jsem B překonal, tak by mi to nemělo vadit. Nebo se o tom stále jenom snažím přesvědčit sama sebe, protože to tak bude pohodlnější? Je to možné a snad je to zčásti pravda. Šumění tmy mě ale nechává dýchat žíznivě chladný vzduch a nemyslet na věci kolem.
Dobrý večer.