Čůry-můry?

Počůrává se dítě?, ano počůrává, ale dítěti to nevadí. Jsou některé děti tlusté? Ano, mnoho dětí je tlustých, zvláště v dnešní době, ale dítěti to nevadí, začne mu to vadit až tehdy, až přijde do puberty, a bude chtít upoutat druhé pohlaví. Malé dítě nepřichází se slovy, protože ještě žádné nezná, stejně jako pravda, ani pravda nepřichází se slovy, pravda je totiž to, co cítíme beze slov. Pravda je tichá, to jenom lež potřebuje slova, a já bych spíše řekl, že má lež dlouhé nohy, protože většina z nás dospělých těmto lžím věří, věří domněnkám, které jsou de facto lži, a nepoučíme se od našich dětí a nepoučíme. Často si říkám, co je na tom tak těžkého, vždyť přece všichni z nás jsme jednou byli dětmi, nebo ne?

Dítě uvidí kruh, kam se něco vleze, a maminka chce, aby si na něho dítě sedlo. Ale dítě poprvé nechápe. Proč jako si na ten kruh mám sednout? Ptá se dítě? Za chvíli dá maminka opět jeden ze svých nesmyslných příkazů a řekne: „Čůrej!“ a dítě se v duchu zamýšlí, co že mám udělat? Některé maminky se budou dítěti snažit vysvětlovat, co má udělat, syna chytnou za camprlíka a začnou ho mačkat, ale moudrá maminka řekne: „Nene, na to musím chytře!“, vezme prázdnou sklenici, do ní napustí vodu z vodovodního kohoutku, a dá dítěti napít. A teď zase dítěti vrtá hlavou. Aha, tak to jako abych se mohl napít, tak musím sedět na tomto kruhu z umělé hmoty? A po dvaceti minutách dítě nevědomky začíná čůrat, a až nevědomky dočůrá, tak ho maminka zvedne, někam tu kruhovou věc, kde už bylo i něco žlutého odnese, a dítě konečně pochopí, co že na té věci, které dospělí říkají nočník, mělo udělat. Ale na to, aby maminka svého syna pochválila, že se pěkně vyčůral, na to tato fiktivní maminka zapomněla.