dnes je krásně...

cítím se jako stránka vytržená z knihy
jen pár slov náhodně zaslechnutých, naprosto bez kontextu,
byla jsem venku, bylo tam krásně..a chladno.
vítr mě nestudí, však je mi zima...prázdnota ve mě mrazí.
krásné sobotní odpoledne, všichni se baví
já mám dnes roli té, co svět pozoruje...ale nežije v něm.
jsem ve stínech, kam nikdo se nedívá, nikdo mě nevnímá
jsem neviditelná...
čekám a toužím, kdy přijde ten, co mi srdce zahřeje, nikdo nepřichází
sama tu sedím, srdce mi pláče já nevím co s tím
snad prokletí neštěstí bouře na mě kdo sesílá
jsem navěky odsouzená k samotě
čím jsem starší tím hůř to snáším a zdeptané myšlenky se mi plíží hlavou
v duši mi zní smutná melodie, co nemá slova a přece mě trhá na kusy
jméno má známé, výsledky neznámé a strašně to bolí...ach ta LÁSKA