Déšť

Znáte tu chvíli, kdy se z nebe nečekaně spustí déšť, letní déšť? Kdy jeho kapky s tlukotem dopadají na okenní parapet, s šuměním na listy stromů a na zem? Kdy se člověku chce vyběhnout ven a nechat na sebe volně pršet?...Stát naboso v dešti s otevřenou náručí...
Tu chvíli já trávím za oknem pokoje a pozoruji, jak si kapky na něm závodí, až je celá ta skleněná závodní plocha mokrá a nejsou rozeznat jednotliví závodníci..Je slyšet proud vody, jak teče okapem, razí si cestu světem...
Kap,kap,kap...
Někdo by si mohl myslet,že z toho téměř monotónního kapání zešílí, ale mne odnášívá do říše snění a fantazie, kde se uskutečňuje mé přání tancovat v dešťových kapkách, které prohání vítr. Nebo jen tak stát v náruči někoho....
Pak se mi zdá, že z nebe padá štěstí!!