Cíl, ke kterému směřuji
Cíl, ke kterému směřuji
Namísto toho se jen trápím a pak složitými oklikami bloudím a hledám to své štěstí.
Co až sfouknu 50 svíčku, budu si moci říci: „Ano, teď jsem konečně šťastná.“ A budu? Dneska jsem si přečetla jednu moc milou úvahu, psal ji jeden mladinký studentík, který nemá rád fyziku. V tomhle s ním sympatizuji, i já bych raději zkoumala jak chutná voda než měřila její Ph či hustotu. A třeba právě v tom to všechno vězí. Odprostit se od běžných pouček a konvencí a kráčet tak, jak ukazují hvězdy. Vždyť jsme tady jen žalostně krátce, nač čekat a doufat, když si svou příležitost smíme sami vytvořit. Okamžiky, které se nám přihodí jsou většinou jedinečné, kouzelné a vzácné, tak proč třeba už zítra nepostavit pod své vzdušné zámky pevné základy a jít, nebát se, vždyť pouhý pád je jen obyčejným krůčkem k modrým výšinám…
Komentáře (10)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
"kráčet tak, jak ukazují hvězdy".., pěkné. Líbilo se mi to. Dávám 80 b.S pozdravem Stín.
30.03.2006 15:54:00 | WhiteShadow
Zlatíčko.. někdy mě až děsí, že lidi přemýšlí úplně stejně o tom, o čem hloubám sama...
16.03.2006 12:10:00 | Euka
Mělas pravdu...Přesně takové pocity mám, a proto jsem tu básničku psala...Hrozně se děsím toho, že tu máme tak málo času a já nevím, jestli jím jen tak nemrhám a jestli to, co dělám, mě nějak naplňuje...
Díky moc za komentáře. A to s tím poměrem lásky - asi máš pravdu. Ale bylo to psaný pro otce toho člověka, který se o něj celý život hrozně obětavě staral, i když normálně by asi rodiče dali takové dítě do ústavu. Chtěla jsem mu tím říct, že jakkoliv byl život jejich syna těžký kvůli nemoci, láska jeho rodiny mu za ten krátký čas dala víc než většina lidí pozná za "celý dlouhý" život.
Doufám, že už jsi na nejlepší cestě být neskonale šťastná, jak jsi mi psala...Zlom vaz :-)
12.03.2006 11:12:00 | Kikuš
Sunny,ty ses fakt dobra...Bavi me psat basnicky,ale treba na uvahy si netroufam,jelikoz si myslim, ze na to nemam...Ze by nekdo mohl poznat, jak nizka je ma uroven, me mysleni. Vlastne nepisu uvahy i proto, aby do me nikdo nevidel. Ale posledni dobou zjistuju, ze je to nevyhoda, kdyz do me nidko nevidi.Vubec nikdo.Chtela bych umet psat jako ty. Chtela bych byt opravdovym umelcem...
11.03.2006 18:59:00 | bramborek
Tak a jsem u konce. Děkuju za nádherné chvilky. Zanechaly ve mě pocit a rozbušily mi srdce. Víš, já tvrdím, že život je umění, ale je jen málo opravdových umělců. Je snadné přežívat, ale umět žít??? Tuhle básničku jsem psala, když jsem přemýšlela přesně o tom samém jako ty a snad jsem i našla odpověď.
BÍLÉ MYŠKY
Bílé myšky od kořenů
Vy strážce duší
V nitru hráz
Za stavidlem hříchy pábitelů
Černá očka utiší
Praskající mráz
Zmrzlá duše člověčí
Utopená v ledu
Neutíkej nám
Myška ti kožíšek propůjčí
Srdíčko obalí v medu
Už nebudeš nikdy sám
Bílé pak s bílými si zatančí
Na dušičkovém bálu
Med zavoní tak sladce
Každá svou dušičku si ochočí
Neodolá vábivému zpěvu
Prokouše díru do srdce
Toho člověka
Co chce umět žít
Doufám, že ji najdeš taky.
10.03.2006 19:11:00 | Epona
Sunnýsku výrobné..vystihla si pocity které se honí nejednomu člověku v hlavě...a to skvěle!
09.03.2006 20:52:00 | makretka
Moc pěkně napsáno... Povzbudí...
100
Taky by se mi někdy hodila taková úvaha... sice na jiné téma....ale... když by takhle povzbudila,tak.... :)
09.03.2006 20:36:00 | Kristýna M
Moc pěkně napsáno... Povzbudí...
100
Taky by se mi někdy hodila taková úvaha... sice na jiné téma....ale... když by takhle povzbudila,tak.... :)
09.03.2006 20:35:00 | Kristýna M
Moc pěkně napsáno... Povzbudí...
100
Taky by se mi někdy hodila taková úvaha... sice na jiné téma....ale... když by takhle povzbudila,tak.... :)
09.03.2006 20:35:00 | Kristýna M