Důvěra

Jednoho dne jsem si zapomněl do školy vzít sešit z jednoho předmětu, neobával jsem se nijak, sešit se nikdy nekontroloval, měl jsem v plánu psát na papír a pak list jen vložit. Ale bylo to nejspíš smůlou mě vlastní, že zrovna ten den byla kontrola sešitů, jestli máme nakreslený obrázek. Já ho nakreslený doopravdy měl, ale bude mi to vyučující věřit? Po dotázaní jsem se přiznal, že jsem si sešit zapomněl doma, Vyučující odvětil slovy: „ To je ale hloupá výmluva. Obrázek nakreslený máte? “, načež jsem odvětil : „Ano mám“, vyučující se ironicky pousmál se slovy: „To víš že jo, za 5 “. Proč mi vyučující nevěřil? Kdybych ten úkol neměl, přiznal bych se přeci. Ale já se mu nedivím, důvěra mezi lidmi příliš není, vždyť kolik z Vás čtenářů by řeklo pravdu, kdyby jste úkol neměli, kdyby jste ji řekli všichni, nedostal bych zbytečnou pětku, ale myslím, že i vyučující měřil podle sebe a svých zkušeností s lidmi. Závěrem, kdyby se nelhalo, nebylo by asi tolik špatností.