* NÁDOR *

Z kraje života se nás to netýká. Ale čím jsme starší, tím více jsme vnímavější ke svému okolí a naše citlivé senzory zachytávají změny, které probíhají v našem těle.

Napřed je to jen divný pocit "někde" uvnitř. Velmi, velmi pozvolna, den po dni si uvědomujeme jeho bujení. Čím větší plocha je zasažena, tím citlivějšími se stáváme. Slyšíme nejjemnější tóny, vnímáme nepřeberné množství odstínů barev. Na druhou stranu ztrácíme sluch, zrak, soudnost.

Nádor se nám dostal do každé buňky v těle, napadl všechna možná zákoutí a zákruty. Jsme jím plně prostoupeni.

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Opravdu velmi obtížně se bojuje s vyléčením takto poškozeného těla. "Pacient" sám se brání - nechce být léčen, nechce být zbaven své nemoci. Zvykl si a je spokojený.

Pokud i přes svůj odpor je donucen se svého nádoru vzdát, je velmi zamlklý, apatický, nešťastný, bez chuti do života. Vyhýbá se svému okolí a je uzavřen sám do sebe. Roky trvá, než se smíří se svým opět prázdným tělem. Stále mu něco chybí, něco postrádá. Po létech prázdnoty začíná hledat nový nádor, který ho zase zcela naplní.

Ten nádor - to je LÁSKA.