Jaká budu já a svět až mi bude 30 let

Dnešní doba nám nabízí obrovské možnosti rozvoje sama sebe,ale i společnosti jako celku.Jak v oblasti technologie ,tak v oblasti duševní.Celý svět prošel obrovským vývojem,až se někdy bojím co bude za pár let.
Je mi 18 let,když se zamyslím,že každý další den je taková m budoucnost,co bude potom to za 12 let?Snad daleká budoucnost?Od doby co jsem přišla na svět až po psaní téhle slohové práce jsem prošla tolika změnami,že se bojím jaké budou další!!Už od začátku života o nás rozhodují druzí.Třeba jméno to jsem si nevybrala sama.Vždyť to jsme ještě ani netušila,že otevřu oči a uvidím své rodiče.Chodila jsem do tří různých škol.Poznala spoustu přátel,ale i nepřátel.Teď jsem na gymnáziu,ale co bude za pár let?Aˇpřemýšlím jak přemýšlím,nemohu najít nic,co by mi pomohlo mít jasno v tom,čím bych chtěla být v životě i lidem přínosná.
Pod pojmem budoucnost si představím dlouhý tunel s projíždějícím vlakem.Ten vlak jsem já a tunel můj život.Pokud se chci dostat v životě co nejdál,musím projít tím tunelem.Ale co mě v tom tunelu čeká??Je možné,že brzy udělám autoškolu,složím maturitu a co dál???Třeba budu cestovat po celém světě,nebo budu mít úspěšnou firmu a plno peněz,ale může se stát,že budu sedět doma s dětmi a dlouho do noci čekat na manžela než se vrátí z práce.Chci vůbec vědět co mě čeká?
Mým snem bylo stát se archeoložkou,zažívat dobrodružství,poznávat to tajemno a nová místa na zemi.Jenže přece jen můžu skončit jako obyčejná uklízečka,nebo nečekaně umřít.Třeba mě to čeká za pár měsíců nebo dní?!
Myslím že bych si měla vážit života a toho co mám.Nesmím se bát a vracet na začátek tunelu.A tak bych řekla,že uvažovat nad tím co bude za pár let je méně důležité.protože pouze my samy jsme autory svého životního díla a tak musíme věřit,že ten vlak přibrzdíme v pravou chvíli a dosáhneme svého životního úspěchu.Věřím,že až se můj vlak zastaví úplně,tak moji životní snahu někdo ocení!