Je ti těžko?
Je ti těžko?
Poděkuj životu a osudu za to, co tě naučí. Není to lehké učení, ale odměnou ti bude to, co pochopíš.
Nebudeš se dívat kupředu za vidinou nějakého štěstí. Je to bludička na blatech, za kterou se musíme brodit v kalu, po kolena, po pás v bahně. Vidíme ji blikat před sebou, už už ji skoro máme, jenže… je to prostě bludička a neustále má náskok.
Štěstí většinou není to před námi. Je to právě teď, právě dnes, v tento všední den, co právě končí . Když tě dnes netrápila velká bolest, mohl jsi volně dýchat, mohl jsi pracovat i trochu odpočívat. Netrpěl-li jsi velkým nedostatkem, jestliže jsi viděl své blízké, nestalo se ti žádné velké neštěstí. Den skončí a půjdeš spát.
Štěstí není velkým zářivým ohňostrojem co nás oslní v mimořádný svátek. Štěstí je jako teplo, které ohřívá v zimě náš příbytek. Je jako malý všední ohýnek.
Doufej že i zítra ti bude dovoleno se u něho ohřát. To je doufání. Měl bys věřit, že i zítřek ti přinese jen to, co zvládneš - a to je naděje. Máš nad sebou životadárný zdroj boží vůle. Říkej si tomu klidně jak chceš…
Jdeš cestou, kterou tě to vede, poznáváš to, co ti dává poznat, a čemu tě učí.
Je dobré věřit, že všechno zlé co prožíváš , formuje tvou duši a posune tě kupředu. Zvládneš-li v mysli sebelítost a naučíš-li se přijmout bolest jako zkušenost – pak pochopíš, co je víra a smíření. A děkovat životu je třeba i za lekce, které bolí.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Štěstí je jako teplo,
které náš příbytek ohřívá,
štěstí je jako teplo,
stejně po těle se rozlívá...
Žádná bolest, neštěstí
na věky věků netrvá,
pokaždé zas to štěstí
ho spravedlivě vystřídá...
Tak za všechny bolesti
náleží vskutku velký dík,
vždyť předzvěstí jsou štěstí,
co přijde... už za okamžik...
(a možná zas jen na nás samých záleží,
jestli ta sinusoida pod či nad "osou x" v nás leží...)
31.08.2006 18:02:00 | Cecilka
Duše je již náležitě vytrápena, .. určité poznání se dostavilo, .... jediné co ještě pořád hrozí je smrt ze ztráty iluzí. Ale pokud žiji nepřestávám hledat, .. a doufat.
29.08.2006 18:57:00 | HarryHH
Sama jsem už na vlastní kůži poznala pravdivost Tvých slov...je nevím, jestli bych přála své dceři přejít tím, čím jsem musela projít já, abych věděla to, co vím dneska. Tenhle rozpor mám!
18.08.2006 18:08:00 | Jarky
Televize a reklamy neučí, pouze prodávají iluze.
Vše je o penězích.
Je čas se těšit na smrt, že, milá paní doktorko Elisabeth Kubler-Rossová? Věřte nebo nevěřte.
Nicméně pozor milý koloušku, na literu je sakra tvrdej život, vydrží jen opravdu velkej a silnej cool jelen.
16.08.2006 23:37:00 | Petr Miroslav
To je krása! Naprosto přesná a výstižná slova. Jsem rád, že konečně čtu úvahu od někoho, kdo ví, o co jde. Dnešní televize a reklamy nás učí, že svět je krásný, dokonalý a bezbolestný. tak to není a nikdy to tak nebude. Život je plný radosti a lásky, ale také bolesti a utrpení. Důležité je dostat se přes ty chmurné okamžiky a pochopit, že je to něco, co ti dal do cesty Bůh (osud, chceš-li) a že se z toho můžeš ponaučit, odejít posílen i přes všechnu svou slabost. Mnohokrát díky za hezký článek.
S požehnáním
14.08.2006 13:00:00 | Hippy