Jednou vše musí skončit

Jednou to musí přijít,konec všeho.Konec krásných věcí je rychlejší něž konec věcí,na které při vzpomínce hrůzou naskočí ,,husí kůže",
Je to tak nebo ne?Nebo je to snad naše pouhá představa v hlavě?Tyhle otázky si asi pokládáme každý,komu skončí ty hezké chvíle a srovnává je s chvílemi,které byly nepříjemné.
Prožíváte to jako utrpení,stále nad tím musíte přemýšlet.Zažívám to v tuhle chvíli i já.Loučím se s krásnou chvílí,po které mi zbyde jen vzpomínka.
Jak končí hezké chvíle přijde nám jako by končil i svět.
Musíme jen důveřovt,že snad to nebude tak strašné koneckonců vždyť na všem závisí psychika ne?