Andělé

Co je to anděl? Posel. Ale posel čeho? Smrti, života, lásky, smutku, Boha. Možná. Možná taky ne. Každý má svého anděla. Buď vedle vás sedí, převtělen do nejlepšího kamaráda/nejlepší kamarádky, přítele/přítelkyně či rodičů..
Jedni andělé jsou posli, jak my lidé říkáme, „dobra“. Ale ti druzí, zlomení andělé (můžeme jim tak říkat) jsou posli smutku, beznaděje, smrti.
Smrt. Magické slovo. Působí na lidi hrozným způsobem. Vyslovte smrt a šum kolem vás ustane. Ne vražda, utopení, uškrcení. Smrt. Všechny do jednoho zamrazí. Co je po smrti? Je vůbec něco? Na to se lidé ptají po celou dobu jejich existence. Kvůli tomu si vymýšlejí Bohy, ve které věří. „Po smrti spatříš u nebeské brány anděly..“ říkáte si to taky? Že jsou jen dobří andělé?Že jsou vůbec nějací andělé? Andělé jsou. Jsou „dobří“. Ale o těch já mluvit nechci. Chci mluvit o těch „zlých“. O těch zlomených andělech. Protože zlomení andělé jsou vaši přátelé. Ti, které jste opustili, zradili, podrazili. Pak se vám zjevují jako ti „špatní“ zlomení andělé. Ti s polámanými křídly a lesklým pohledem. Taky je vídáte ve snech? A všimli jste si, že jim tečou slzy? Slzy čeho, ptáte se? Smutku, vzteku nebo radosti? Zeptejte se sami sebe. Má váš anděl právo plakat? Jestli ano, pořád vám připadá jako špatný? A nejste náhodou vy ti špatní? Ti, kteří ubližují svým přátelům?
Tohle jsou zlomení andělé. Ale pak existují ti další. Ne posli smutku. Ano, mluvím o nich. O nich. O černých andělech smrti. Pššt, black angels of death přichází.
Potichu. Kdo to vlastně je? Myslíte, že jen vybájený metalový anděl? A co si myslíte o metalistech? Že je to parta potrhlých bláznů chodících jen v černém, nenavádějících lásku a zběsile mávajících hlavou? Ano, jsou takoví. Ale dívali jste se někdy dovnitř? Oni vědí, co chtějí. Mají svůj svět. Mají své priority, svoje názory. Vše mají své. Stejně jako černí andělé smrti. Smrt. A jsem tam, kde jsme byli. Kdo jsou černí andělé smrti? Já je ve svých snech nemívám. Černí andělé jsou posli vašich nejčernějších činů. Sny jsou zrcadla duše. A andělé se vám ve snech zjevují podle toho, jak se cítíte. Černí andělé ukazují, že jste udělali něco, čeho budete až do smrti litovat. Anděl smrti. Jmenuje se tak, protože do smrti na něj nezapomenete. Tvář si budete pamatovat pořád. I ten zlostný pohled. Černí andělé smrti číhají. Vyčkávají. A vědí, že se dočkají. Pak vás nenechají spát. Výčitky svědomí neexistují. To se andělé probouzejí k životu. Pak zaplavují vaše sny jako neviditelná mlha. Vidíte tváře, které nechcete. Slzy, které patří vám. Protože andělé (ti zlomení a černí) se zjevují ve vašich snech kvůli vašim činům. Vy jste zradili své přátele. Vy jste udělali něco nekalého. A tak se nabízí otázka: ne odkud se andělé berou, ale jak se ztrácejí. Zhrzení přátelé z vašeho života možná utečou, ale zlomení andělé z vašich snů ne. Pomalu se vytratí.. „Sejde z očí, sejde z mysli, jen blázen myslí na nesmysly..“ Ale ve vaši mysli zůstanou. Schování pod rouškou zapomnění. Zůstanou tam napořád. Budete vidět ty samé slzy i tváře. A odpovědí proč, jste vy sami. Andělé nikdy nezmizí, dokud budete žít. Andělé jsou vaše svědomí. Čím černější, tím více andělů uvidíte. A ne ledajakých. Černých andělů. Černých andělů smrti – the black angels of death.