Mlha

…Mlha …..
…Za chvilku mně pohltí….
…Úplně celou….
…Nezbude ani kousíček čistého myšlení….
…Ach ta mlha …..
…Nepozorovaně se přiblížila….
…A já už nemohla nic dělat…
…Už mě život netěší…
…Už nevím jak dál…
…Ach ta mlha….
…Rozumět/nerozumět?
…Žít/zemřít?
…Spát/bdít?
…Stát/sedět?
…Zkusit utéct?
…Vrátit se na začátek?
…Skočit?
…Vědět?
…Nebo radši ta mlha?
…Proč musel Jimmy zemřít?
…Proč zemřel Ondrášek?
…Proč tu jsem?
…Copak tohle je ta pověstná radost ze života?
…Být ztracen v mlze….
…To nemůže být pravda….
…Nemůže…….
…Nebo je?
…Asi ano…
…Věřit tomu?
…Nechci!
…Já chcu žít, ale…….
…Ale copak jde žít když se člověk zapomněl radovat?
…Ale sem ztracená….
…Nohy mně bolí….
…Vnitřně…
…Z toho jak se snažím udělat vždy další krok….
…Je to těžké……
…Nebo není?
…Ano? Ne?
…Bolí mne hlava….
…Vnitřně…
…Z těch všech myšlenek, co do sebe narážejí….
…Bolí mně ruce….
…Vnitřně….
…Z toho jak se snažím udržet rovnováhu….
…Bolí mně celé tělo…..
…Vnitřně…..
…Z toho jak se snažím žít…

…Ráda bych roztáhla křídla …….
…A letěla…….
…Letělam k obloze…..
…Pak zase klesala……
…Kolem by foukal vítr……
…A nebo ne?
…Bolí to…..
…Bolí ten pocit, že mě nikdo nemá rád…
…Bolí ten pocit, že jsem zůstala sama…
…Na očích je mi vidět smutek …
…Lidé jsou všímaví….
…Aspoň tedy pár těch co mně viděli dřív ….
…Jako věčně rozesmátou holku….
…S úśměvem na tváři...
…Ach, jak je to daleko ….
…Úsměv…
…Já už se neumím smát…
…Já už……

NEZVLÁDÁM