!Realita!

Mám se úplně skvělě. Mám super kluka, kamarády, vlastně by se dalo říct, že mám všechno co k šťastnýmu životu potřebuji. Ale co z toho trvá tak dlohuo, jak by jsme si přáli? Ty drobnosti jako je škola a pár hádek v rodině to se dá přejít, když má člověk někoho komu se může svěřit.
Najednou se ty drobnosti začnou kupit a přibývají k nim další a další. Člověk si pak uvědomí, že to co měl, nebylo takový jaký viďel! Toho kluka už nemá. "Kamarádka" jí ho nepřála, tak si vymyslela pár věcí, který nebyly pravdivý. To si pak člověk uvědomí, kdo že je vlastně opravdový přítel. A začíná si uvědomovat i spoustu dalších věcí, které předtím neviděl nebo vidět nechtěl.
I ty hodnoty se potom přeházejí. Najednou se přijde na to, co je skutečně důležité a podívá se zpátky. Zpátky se může opravdu jen podívat. Říká si, čas to zahojí, ale kolik času bude potřeba? Přeje si, aby ho bylo potřeba co nejméně, ale ne vždy to tak je.
Najdenou se ty věci začnou vyjasňovat a zlepšovat, třeba jen drobnostma. Člověk pak doufá a moc si přejem aby se to všechno nezačalo zase kazit. Je to jen otázka jestli se to zkazí hned, potom a nebo vůbec ne. Mezitím by si měl užívat to co právě má!

To všechno je kolem nás. Než si uvědomíme co vlatně máme, tak je mnohdy pozdě. Je na každém z nás si uvědomit spoustu věcí. Nejen to kolik máme skutečných přátel, ale i to co je pro nás přednější a důležité!!