Nedočkám se

Stydím se za sebe. Někde se stala chyba. Kýč s princem už dávno omrzel. Místo toho se chovám jako utržená ze řetězu. Piju, mluvím sprostě, dělám ze sebe bohéma, chci pro sebe peníze a zábavu.
K mužskému pohlaví se chovám suverénně a bezcitně. Mám strach se otevřít, když vím, že to vždycky skončí stejně. Přitom jediné, po čem od opačného pohlaví paradoxně toužím je být milována a lásku opětovat. Nikdy jsem ten pocit nezažila. Jednu dobu jsem dokonce nevěřila, že něco takového existuje. To je smutné. Všechno jsem vztahovala pouze na Freuda. Buď se opačná pohlaví sexuálně přitahují nebo zkrátka ne. Sex je ale něco zcela jiného. Sex je jenom pud. Sex bez lásky si můžete také užít, ale věřím, že sex s láskou musí být něco jiného. Jen když objímám člověka, kterého mám ráda, tělo se mi zaplaví endorfinama. Možná zase začnu snít a věřit...