Anotace: Tak jsem se rozhodl přeci jen ozvat, takže sem vkládám jednu tuhletu úvažičku. Nic to neznamená, jen jsem se musel vypsat.
Vůbec některé části systému v tomhle státě jsou postavené na hlavu, když je srovnáš. Abysis vzal zvíře z útulku, musíš prokázat, že jsi schopný se o něj postarat. A ještě ti může dojít domů kontrola, jak se o něj staráš. Abys adoptoval dítě, musíš podstoupit dlouhatánské běhání a ověřování, jestli jsi dostatečně způsobilý k jeho výchově. Ale když chceš mít vlastní - klidně si přiveď na svět tolik dětí, kolik je libo... Jestli se o ně postaráš, jestli jsi sám dospělý - to už nikoho nezajímá...Co se týká tohohle případu, slyším o něm poprvé, protože televizi moc nesleduju (ale samozřejmě vím, že se takové věci dějí). Dát děcka do náhradní rodiny, někomu, kdo bude schopný se o ně dobře postarat, a "rodiče" ať si řeší svoje dluhy jak chtějí...
06.04.2007 13:32:00 | Darwin
Přiznám se, že jsem neměl čas tuto kauzu nějak sledovat, měl jsem dost starostí sám se sebou, ale z toho mála co jsem slyšel jsem měl značně rozporuplné pocity... A musím říct, že i když by mě to asi neoslovilo k napsání takovéto úvahy, Tvé zpracování je skvělé a výstižné.
15.02.2007 13:34:00 | Jimmy Ručka
Jeden můj přednášející, novinář, vždycky říká, že na televizní obrazovce nejlíp vypadají děti a zvířata, tahle kombinace diváka musí zaručeně dojmout pokaždé. Jak je vidět, toto pravidlo se opět potvrzuje...
Ale jinak samozřejmě souhlasím, děti za nic nemůžou a za rodiče to patrně odnesou nejvíc.
Tebou rozvažovanou kauzu jsem v televizi taky viděla a při sledování těch "chytrých řečí" jsem uvažovala velmi podobně (proč mě to VŮBEC nepřekvapuje...?). Takže vlastně co chci tímhle komentem říct? Ani nevim.
Tvoje úvahy mám ráda, to přece víš (a pokud ne, tak teď už jo...), nejspíš proto, že obvykle hodíš na papír (do počítače) přesně ty myšlenky, které si já nechávám v hlavě. Tentokrát ses trefil 100%, takže podobně bude vypadat moje hodnocení.
11.01.2007 12:07:00 | Gina Rocca