Dětský svět

Když jsme malí tak dáváme všechny své pocity najevo...Když v 5-ti letech dostane dítě pejska tak mu dáva skutečnou lásku,to dítě když o toho pejska přijde tak by vám mohlo vyprávět mnohem lépe než 50-ti letý muž co promiloval,celý život co je to láska...jen to dítě neumí tak popsat své pocity,ale dává je najevo.Když se dítě něčeho bojí tak to dá plně najevo,a tak se naučí svému strachu postavit,protože mu v tom jeho rodiče,nebo někdo jiný pomůže.Tak postupně dítě odbourává svůj strach.Dospělý se snaži jen maskovat když se něčeho bojí,ale ten strach v tom případě trvá a takhle se ho nezbaví.Když dítě něco neví,tak se ptá,někdy je to možná až otravný,neustále pokládají otázky a ptají se snad do nekonečna,ale aspoň se něco dozvědí.Dospělý se možná taky ptá,ale mnohem méně a proto má svou hlavu plnou otázek na které si sám pokladá odpovědi,které mu vlastně nestačí.

Dítě je symbolem nevinosti,je spontání,řídí se srdcem a je vesměs spokojené.

Dospělý vedou uspěchaný život,často myslí jen na sebe,své city se často snaží zamaskovat,dělají že se nebojí,mají hlavu plnou problému a zbytečných otázek na které se ptají jen sami sebe.Většinou si na něco stěžujou i když to ve skutečnosti nemusí být problémy.Rozumu dávají přednost před srdcem i když to neni vždycky dobře.

Mým idolem jsou děti,nejsem pedofil,ale chtěl bych být jako oni,ne fyzicky ale psychycky.Když něco nebudu vědět tak se zeptám a i když ta otázka bude pro ostatní možná hloupá a bude blbě znít,tak já se pro klid mysli zeptám.Budu jednat spontáněa budu se řídit srdcem pokud to půjde.Budu jako děti,jako oni,protože oni nemají problémy a tímhle se jím třeba přiblížim,i když musím narozdíl od nich chodit do školy,do práce a z toho ustí problémy,ale když budu jako děti,tak odstraním aspon ty zbytečné problémy a v osobním životě budu třeba o něco více šťastný...