Ovčí zásady

Dají ti návodů milion … jak jednat, jak se smát, jak se umístit na dobré pracovní pozici. A pokud ti to nepomůže slovně, napíšou ti super knihu, kterou si za pár stovek koupíš v knihkupectví … a budeš pilně studovat.
Jak na chlapa. Jak na školu. Jak na stres. Jak na depresi. Jak na šéfa. Jak na rodiče. Jak na špatné počasí. Jak na nakupování. Jak na oblékání. Jak na stolování a nakonec tě začnou učit i jak na záchod.
Obecné rady vedou k obecným zásadám. Co je obecné, je ovčí. Co je ovčí, pochází obvykle z jednoho stáda. A jedno stádo znamená trvale se neměnící styl života, běžný pro každou jednotlivou kudrnatou ovci, která jednou za tři měsíce zajde ke kadeřníkovi, aby jí upravil fazónku. A po cestě domů se staví na ohoblování kopýtek, nakoupí si príma drahý parfém a berani se po ní budou moci uslintat.
a když promluví, taková obecná ovce, je to přesně to staré známe: bééé, které není o nic vyšší v tónu, než jiné „bééé‘“ a není o nic zahnutější ani výjimečnější. Je to pořád jedno a to samé „bééé“, které povídá, že patří k hromadě bílých kudrlin, které po sobě den co den nelítostně šlapou za účelem toho, aby co nejdříve otevřely dveře nákupního střediska a nakoupili mléko v akci, protože to, co mají doma, je nepochybně horší než nově nabízené.
A že těch úvah na ovce už bylo … a že se tolik lidí snaží být jinačími … ale stáda jsou žrouti lidských duší a to, co je jeden den vaší originalitou se zde stává tím, co je nutno změnit, neboť originály trpí. Nejsme – li nalíčené, hezky oblečené a nechováme – li se jako ostatní ženy v našem věku, je to špatné. Pojídáme módu dnešního dne, protože to prostě nosí všichni a usmíváme se decentně a chováme se podle vzoru puberty dnešní mládeže.
Filozofie jakožto názor na svět ztrácí se pod nabroušenými kopyty a konzumuje se v přípitcích na nudných večírcích, kde den co den řeší se jediné: Jak se včera hezky pilo. A není – li tvrdý alkohol, postačí pivo. A nestačí – li pivo, bude dobrý sex. A na sex je prý super piercing v jazyku.
A čím víc se prahne po něčem dalším, tím víc je stádo hnáno výš a nároky na ovce jsou vyšší a vyšší. A v kopci se zadýchávají. Vysportované štíhlé ovce už nemůžou. A pak přijdou na řadu ti, kteří se celou dobu skrývali pod jejich kopyty. Zadupaní v zemi cítí povolnost šlápot nad hlavami a vylézají s důlků, které jejich postelemi na nějakou dobu zdály se být … a z nepohodlí roztáhnou ruce a protáhnou si paže, aby mohli se nadechnout čerstvého vzduchu.
Je – li něco komerční, je to záležitost všech. A rozběhnou – li se někam všichni zaráz, není šance, že by se všichni dostali k cíli. Vstaň ty, který jsi účastníkem zadupaných a běž. Než se ovce pohnou, budeš o kus dál …