Anotace: ***
Vítej na Literu, avšak tvoje úvaha není zrovna uchopitelná. Myšlenky, které obsahuje, jsou málo vypovídající. Je jisté, že není dobré být pouhou loutkou, která se kolem sebe jen dívá a nezasahuje, zahleděná jen do sebe atd. Pro život klíčová jsou zřejmě ta dvě poslední slova "Jaká ironie" od kterých by se měl člověk odpíchnout a pořádně svůj život změnit, že?
05.04.2013 10:19:10 | Inna M.
Děkuji za uvítání...
Avšak sama mám pocit, že tato úvaha je právě úplně přesně ze života. Nikomu nechci určovat jak by měl žít, to mi ani nenáleží, jen mám pocit, že když tak jdu tou naší zemí Českou tak všichni skloní jen hlavu a jdou jako stáda oveček za většinou a když se náhodou najde jedinec, který vybočuje a to snad i jen lehce, tak je hned považován za divného... A v tom spočívají ty dvě poslední slova "Jaká ironie"... Tyto dvě slova však neznamenají jen to, tyto dvě slova jsou něco jako doslov k zamyšlení... =)
05.04.2013 10:44:09 | Marryanka1
To, co nyní odpovídáš, je určitě dobrý postřeh, ale tvoje dílko je celé psáno po způsobu "ich", což čtenáře (tedy aspoň mně) přivádí k přesvědčení, že právě to "krásné pozlátko štěstí" byl tvůj dosavadní styl života. A na tom je založena moje první reakce. Nic ve zlém.
05.04.2013 11:13:09 | Inna M.
Ani bych si nikdy nemyslela, že to myslíte zle, je to názor a každý názor je dobrý... =) Jinak to co píšete o tom mém dosavadním životě může, ale také nemusí být pravda. Na tom celém se mi líbí ta rozmanitost názorů. Ráda se dozvím jak působí mé psaní na ostatní, koneckonců proto jsem se sem zaregistrovala.
05.04.2013 11:29:09 | Marryanka1