Psát, psát ... ale co?

Dnes jsem chtěl začít psát, jak to už u mě bývá něco převratného, něco nového, něco co mě proslaví, já na tom zbohatnu a přinese mi to slávu, možná i nějakou tu ženu, která by se chtěla na mé slávě trochu přiživit. Mezitím koukám do monitoru, na otevřenou prázdnou stránku v LibreOfficu, (používám Ubuntu) a čekám, že mě něco napadne. Kupříkladu, teď jsem si přifouknul židli aby se mi lépe psalo a já se mohl soustředit, ale pořád to není ono.

Víte můj problém je v tom, že chce - li člověk napsat něco převratného, nového něco co ho proslaví, musí mít nějakou myšlenku, něco co potřebuje sdělit. A já seznávám, že jediná moje myšlenka v tuto chvíli je ta, že nemám myšlenku kterou bych mohl sdělit. Třeba teď jsem si dal na stůl mikinu , abych neměl tak otlačené ruce od okraje stolu, ale pořád mě nic nenapadá.

Mým problémem je také to, že když chci napsat něco převratného, nového zkrátka něco co mě proslaví, tak pravidelně nenapíšu prakticky nic, protože v momentě, když si sednu k počítači, zírám pouze na prázdný monitor a nejsem schopen nějaké nové, převratné a slavné myšlenky. Takové myšlenky mě napadají zpravidla jen v hospodě, práci venku a jak jinak v práci. Teď jsem chvilku seděl a koukal na monitor plný pravopisných chyb a překlepů. A nic... Nic opravdu zhola nic mě nenapadá.

Tak že to zkusíme psát podle různých témat a žánrů.

Co napsat něco politice? Mám ale dojem, že o politice u nás píše spousta chytrých a nadaných lidí hlavně na internetových fórech a diskuzích. Občas když si tato fóra čtu, napadá mě, že svoboda projevu nemusí být tak dobrý nápad, ostatně i když nemám rád prezidenta Zemana, souhlasím s ním v té věci, že na internetových fórech se vyjadřují zoufalci a idioti.
Tak co třeba napsat detektivku? To asi taky nepůjde, detektivkami nás zásobuje televize, i levná literatura, navíc Agathu Christie bych opravdu nezastínil.
Co třeba nějaké sci - fi? To by možná šlo, ale jde o to, že aby sci - fi za něco stálo potřebujete podle mě mít alespoň nějaké znalosti technické. Tak třeba něco humorného? To bude také problém, humor mě opouští vždy když vidím některý z výborných britských sitcomů, opouští mě proto, že vím, že kvalitou toho svého se jim nikdy nemůžu rovnat. Musím přiznat že ani po napsání předchozích řádek, jsem nenašel inspiraci. Paměti vzhledem k mému relativně nízkému věku také škrtám.

Mým problémem bude možná nemožnost dotáhnou dílo do konce. Kolik jsem toho už napsal a nedokončil, vždy totiž něco napíšu, odložím a když se tomu po čase vrátím, zjistím že jsem napsal naprostou blbost, že bych to musel celé přepsat. A tak nepíšu pořádně nic. Což je také špatně protože vlastně psát chci, a nejlépe něco nového, převratného, zkrátka něco co mě proslaví.

Tak a vypadá to, že jsem se dostal do klasického kolotoče. Možná to trochu připomíná absurdní drama, nebo alespoň kapitolu s pijanem v Malém Princi. Možná na to jdu úplně špatně, třeba bych s sebou měl nosit něco na psaní a psát si vždycky když mě něco napadne. Teď si uvědomuji, že ani nevím jaký konec by tenhle text měl mít.

Takhle je to vždycky, chcete napsat něco převratného, nového, prostě něco co vás proslaví a napřed vás nic vůbec nic nenapadá, pak nevíte jaký psát žánr a prakticky celou dobu filozofujete jako jeden z těch géniů na internetových fórech. Takže žánr tohoto textu bude asi velmi absurdní a jediné co se tady projevilo je klasická Cimrmanova frustrační kompozice, kdy se prvek očekávání střídá s prvkem zklamání. To je opravdu k zoufání.

Napadlo mě, jediné, že když tuto svoji patlaninu zveřejním, bude třeba mezi komentáři typu: Proč zabírám paměť na serveru tímto paskvilem? A žádostmi abych psát přestal, případně se šel vycpat, bude možná nějaká rada jak napsat … no jak jinak, něco převratného, nového, prostě něco... vždyť vy víte.