životní zlom

Životní zlom.

Bylo konečně ráno snad neděle, potichu jsem sklouzl na studenou podlahu
,,brrr to studí‘‘ nakoukl jsem z okna, bylo krásně a všude klid. Pomalu a opatrně jsem se dostal ke dveřím a vytažený na špičky zatáhl za kliku, stačí jen malá škvíra, jsem na chodbě úsek největší ostražitosti. Kolem dveří za kterými spali rodiče jsem ani nedýchal. Kuchyň nevoněla byla smutná ,prázdná. Mám štěstí dveře do koupelny jsou pootevřené a moje včerejší oblečení je ještě na koši z prádlem. Tak pěkně popořadě jak to dělá maminka, košili a zapnout, knoflíky mi ještě dělají problém, vždy mi nějaký nadbude, ponožky budou někde dole, jedna se mi někam schovala, nevadí vezmu si tuhle tu. Jak ty kalhoty patří to bude dřina, skáču tu po jedné noze jako bych skákal z holkami panáka na ulici, nic pro chlapa. Konečně jsem se trefil a obě nohy jsou v nohavicích ještě zapnout a škkkrrrrk ze zipem nahoru. Na koleně je ještě blátivá čmouha to jak jsem včera běžel za míčem a nedohnal, kdybych já jen toho krtka dostal do rukou, jak říká tatínek, když rozhrabává ty směšné kopečky ,stejně nevěřím, že to dělá to černé roztomilé zvířátko. Nacpu košili do kalhot a rukávy nahoru jak to má tatínek, ten jeden je nějaký pokažený neustále mi padá. Smutně koukám na nohy v různobarevných ponožkách „ ..a safra ještě boty, to bude zádrhel“ smutně, ale potichu jsem došel do předsíně, stály tam v pozoru a vyplazovali na mě jazyky.Šňůrky rozhozené jako dlouhé chapadla, které čekají na svoji kořist. Nejprve zjistit, jak vlastně patří, tak nebo tak, nechci mít kozí nohy, jak říká maminky, kdyby tu tak byla ta by si poradila hned. Jenže to bych nesměl ven tak bez snídaně o čistění zoubků. Určitě patří takhle, nejprve jedna a pak druhá, ne špatně mám to naopak. Ano, teď se mi to povedlo správně. Vezmu tkaničky do každé ruky jednu, nejprve uzel. Opakuji si pro sebe a provlíkám jeden konec pod druhý a zatáhnout. Teď to přijde, jedna smyčka a omotat a provléknout, špatně a znovu, mašlička, omotat a provléknout, povedlo se, zatáhnout. Jedna teniska je v pořádku a přichází na řadu druhá. Nejprve uzel, zatáhnout, mašlička a omotat, protáhnou, sláva povedlo se. Otevřu dveře na dvorek, postavím se na boty, znamená volnost.