Štěstí a lidé

Lidé v dnešní době neustále nemají čas, nestíhají, jsou unavení, otrávení a navzájem vůči sobě zlí. To všechno proto, že chtějí být „šťastní“, to je jejich zhoubou, protože vlastně ani netuší, co doopravdy znamená „být šťastný“. V touze po štěstí si paradoxně po tom štěstí sami šlapou. Myslí si, že je šťastnými udělá nové auto, hezký byt, prostě a jednoduše materiální věci. Lidé kolem mě neustále závodí, touží se stát lepšími a to tím, že budou mít lepší boty než ten a tam ten, že si budou moci dovolit chodit na oběd do dražších restaurací a myslí si, že je to udělá lepšími. Prakticky nikomu již dnes pořádně nezáleží na povahových vlastnostech, skutcích a činech. Mnoho lidí to o sobě jistě bude tvrdit, ale ve výsledku se chovají stejně jako všichni ostatní a to tak, že ostatní soudí více či méně ne podle toho co člověku můžou nabídnout, ale podle toho, co vlastní, soudí ne podle toho, jak se člověk chová, ale spíše podle toho, jak u toho vypadá. Podle mě bychom se měli zamyslet, jestli je zrovna toto ta správná cesta, nehaním píli člověka, snaživost, spíš jsem jen chtěl poukázat na fakt, že si nevšímáme důležitých věcí a detailů a soudíme úplně podle jiných vlastností a měřítek. Měli bychom se doopravdy zamyslet a tak nějak pozměnit úhel pohledu na své okolí a dívat se pořádně s očima, které jsou otevřeny dokořán.