Kolikrát ještě ?

Psali jsme si asi půl roku, poté jsme se nějak ztratili z dohledu a za pár měsíců jsme si opět začali psát.
Začal naplňovat moje dny, zjistila jsem, že pokaždé když si píšem se usmívám, každý den byl pro mě jiný, takový hezčí. Později jsme si začali i volat. Konečně jsme dohodli setkání. První schůzka byla dokonalá. Ještě nikdy mě žádnej chlap nepropaloval pohledem jako on. Byl milej, takovej plachej, ale pozornej. Za pár dní jsme měli druhou schůzku, všechno bylo opět dokonalý. Zase to byl on. Vtipnej, milej a pozornej. Třetí schůzku jsme dohodli jako filmovej večer u něj. Smáli jsme se,povídali si a on začal na mapě zadávat moje město a ještě říkal, že to mezi náma není tak hrozný a 36 km je kousek. Byla to dokonalá noc, i když k ničemu mezi náma nedošlo. Ráno mě vezl na nádraží, ptal se na moje plány na léto, na moje sny a touhy. Navrhnul, že bych příště mohli do akvadromu. Vysadil mě u nádráží a popřál mi štastnou cestu. Večer jsem mu napsala neutrální zprávu ve smyslu jaký měl den. Zprávu si nepřečetl, přesto že byl na té sociální síti xkrát denně. Nedalo mi to a asi za dva dny jsem mu na jiné sociální síti popřála dobrou noc a krásné sny. Nastal stejný problém, takže i přesto, že se zde přihlašoval několikrát za den, tak si mou zprávu přesto nepřečetl. Nechápu to. Dokážu pochopit to, když se chlap neozve po první schůzce, ale to, že se neozve po třetí. Nevyčítám mu, že mě nechce, vyčítám mu to, že plánoval i přesto, že už se nejspíš nechtěl sejít. Kamarádky mě marně utěšovaly, že se tyhle věci prostě stávají. Že takový věci chlap prostě dělá. Hrozně to bolí, protože jsme si opravdu rozumněli. Je mi 25. Skoro všechny moje spolužačky ze střední jsou vdané a mají děti. A když vdané nejsou, pak už jsou většinou pár let zadané. Na svém kontě mám dva vážné vztahy, oba je ukončila nevěra ze stran partnerů. Nechci, aby tohle znělo jako dotaz do Bravíčka do rubriky láska, sex a trápení. Jen by mě zajímalo kolikrát bude moje srdce roztříštěné na milion kousků.