Třeba to bude takhle, a nebo jinak

Bože, proč jsme se vlastně narodili?
Aby jste žili.
To je dost stručná odpověď.A co dál?
Co dál?Prostě žijte a množte se.
To je fajn, ale co takhle něco hlubšího, hm?
Co ti na to mám říci, snad jen to, aby jste se nestali roboty.
Roboty?, s anténkama?.
Anténky, neanténky, to jak vypadáte je nepodstatné, ale srdce aby nezatvrdla.

Tak, že co?, pomáhat každému třeba i za cenu sebezničení?
To je na každém z vás.Každý z vás se může rozhodnout po svém.
Hm, připadá mi, že se z toho chceš jaksi vykroutit, hm, Po svém, hm.
Je to tak, musíš se zkrátka rozhodnout a to někdy i v situacích vypjatých, a tam se nakonec pozná, jestli ti nezatvrdlo srdce.

No a co dál?
Dál?,
žiješ, zemřeš, a pak Poznáš.
Co poznám?
Pravdu.
Pravdu?, a jak?
Přejdeš řeku a vstoupíš na území z kterého není návratu, ale zároveň i je.
Nerozumím.
Ale rozumíš.Na druhém břehu vás bude mnoho, pochopíte vše co jste mohli udělat lépe a bude vám dána opět příležitost, jak to třeba zlepšit.
A jak?
Zjeví se vám nanejvýš realisticky další život, životy, jako, když si vybíráš z filmů, z filmů, který si přeješ, aby tě zaujal.
A co dál?
Uvidíš ten film, ale neprožiješ ho v materiálnu, ale když se ti zalíbí tak se do něj narodíš, a já ti v tom nebudu bránit.
Tak, že si můžu vybrat?
Jistě, každý si vybere co se mu líbí, jste stále svobodní.
Stále?
Ano, stále.
A co ti co byli v koncentrákách.
Rozumím, ale i oni si mohli zvolit poslední rozhodnutí o sobě.
Jaké?
Odejít a vrátit se domů, a zase si sednout, v klidu, přehodnocovat a nakonec si opět vybrat co chtějí Prožít, na Vlastní kůži.

No nevím, nevím.
To je jen a jen na tobě jestli tomu věříš, nebo třeba ne,
je to zase jen a jen na tvém Svobodném Rozhodnutí.
Jo, a teď jsem zrovna rozhodnutej dojíst si to studený stehýnko co je v ledničce.
Jo, tak už raději běž, nežli se rozhodne tvá žena, aby si na něm taky pochutnala.
Už letíííím.