Zklamání...

Co je to, co pořád hledáme aniž bychom si to připouštěli?? Něco co je všude kolem nás a taky v náš?? Něco co prožíváme, čím žijeme a třápíme se? Je to láska...pár písmen v abecedě, snad určitý druh okouzlení či další stupeň v žebříčku zamilovanosti. Ale hlavně... hlavně to je život. Je to jeden obrovský zamotaný kruh, který se ne a ne rozplést, což by si někteří z nás - ti, šťastní - snad ani nepřáli, ale co ti méně šťastní? Ti co se špatně zamilovali, nebo jejichž láska je jen klam...co máme dělat? Spousta z vás určitě věří v osud, ale přece jen někdy zapochybujete a pak se jen zmítáne, jestli vám osud dokáže připravit také něco jiného než jen¨zklamání... a točíte se v těch divných pocitech, jestli stojí za to žít...
Myslím, že i přezevšechna zklamání, a hlavně přes ty nejbolestivější zklamání, která nám tak s "láskou" dopřávají naši blízcí, známí či kamarádi, stojí za to žít. A jak přežít?? Pokud máte štěstí a máte kolem sebe fajn lidi a hlavně přátele, pak to enní problém, ale pokud ne... pak je tu ještě jedna možnost: "najděte si smysl současného života. Něco co jste chtěli už dlouho zkusit, na co jste neměli čas apodobně. A hlavně... neukvapujte se!! Pokud čekáte na tu pravou lásku, čekejte a vězte, že jednou přijde, až ji budete nejméně očekávat a že vám všechna zklamání k ní jen a jen pomohli...

Vezměte svůj život do svých dlaní a pozorujte z nich ten náš šílený svět. Časem si k vám nějaká jiná "duše" přisedne a další život už nebudete sami... a smutní!!!