Mé prokletí. Mé požehnání
Mé prokletí. Mé požehnání
Anotace: I tím je mi samota E
Musím přiznat, že až do mých šestnácti let to bylo až enormní. Nedělalo mi problém mluvit s lidmi, ale nejspokojenější jsem byl o samotě. Tak se mi nejlepším přítelem stala kniha a svět kolem mě se mi najednou zdál chudší a nezajímavý. Jak by se mohl vyrovnat věcem, o kterých jsem četl? Jak by mě mohl zajímat, když věci, po kterých jsem tehdy toužil, jsem nikdy nemohl dostat? A tak se stalo, že jsem léta, kdy ostatní prožívali první lásky a dávali si první stydlivé polibky, strávil nad knihami. Nyní nevím, co si myslet.
Četbou jsem si vydobyl jisté znalosti; přátelé, co nyní mám, říkají, že jsem moudrý, čímž vždy vyvolají můj úsměv, protože vím, že k moudrosti mám daleko. Ale k čemu mi jsou vědomosti a moudrost, když nyní jsem o samotě. Láska, co jsem poznal, byla krutá a neměla slitování, ale nemohla za to. Já prostě nevěděl, co dělat, co nedělat, co říkat... a kdy mlčet. Šťastná láska je něčím, co můžu pozorovat a obdivovat u svých přátel, ale mně se nikdy nedotkla. Nikdy jsem nepocítil polibek. Nelituji se, neboť to postrádá smyslu. Mám vědomosti, jsem sám a ptám se Vás, je-li má cesta správná.
E
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Ptáš se, zda je tvá cesta správná? To nemůže nikdo soudit místo tebe, svá rozhodnutí si musí člověk zdůvodnit a ospravedlnit sám sobě, to on musí cítit, že je rozhodnutí správné, ne ostatní. Názor ostatních nemá cenu, když k němu nedokážeš zaujmout vlastní stanovisko...
Snad ani nevíš, jak moc je mi tvá situace známá. Jak bylo řečeno, člověk potřebuje samotu, ale taky lidi kolem a to nejen ty, se kterými si pokecá o tom filmu, co jde teď do kin.. Opravdová dlouhotrvající samota může být problém, protože, ač se to třeba teď nezdná a dotyčný člověk je sám spokojený, přijde den, kdy se zastaví, rozhlédne kolem sebe a zjistí, že mu skutečný život ne utekl, ale prošel bez povšimnutí kolem. Knihy a jejich svět jsou krásné, ale opravdovou hodnotu má život, který žijeme tady...
Pakliže mám tedy mluvit za sebe, být v tvé situaci, začala bych něco hodně rychle dělat...
17.11.2008 13:03:00 | Cristinne
Samota... to je problém, nie životný štýl.
Život je na to, aby sme ho žili, nie čítali.
07.01.2008 17:56:00 | Sarazin Faestred
Knihy a všechno, co je v nich, je krásné. Skoro se zdá, že nic takového v životě neokusíme. Ale není to pravda, stačí málo a máme svoje vysněné světy nadosah i v realitě. Samota je krásná, ale ještě krásnější je vědět, že máš přátele, se kterými můžeš sdílet svoje sny a představy. A jednou přijde i láska, možná nebude taková, o jaké se psává, ale třeba právě o to pro tebe bude ceněnjší ;) Tak přeju hodně štěstí při hledání.
16.06.2007 20:49:00 | Metalýza
Člověk je tvor společenský, ale zároveň potřebuje určitou dávku samoty, klidu a tichu. Nejlepší kombinace je asi ta, kdy se člověk napojí o samotě klidem, pohodou a láskou a pak vyrazí mezi lidi. Rozdává to, co nasbíral.
Nicméně je asi chybou naprosto se uzavírat. K tomu jsou tady jiní (řeholníci, mniši apod.). Tak to zkus zkombinovat. Nějaký čas si vyhradit pro sebe, pro knihy, pro meditaci a zbytek času věnovat lidem. Rozděl se s nimi o své ticho i o zkušenosti nasbírané četbou. Je třeba se vyhýbat extrémům v jakékoliv podobě.
Tak ti přeji hodně štěstí. A neboj se! Život nekončí. Lásku určitě najdeš.
S požehnáním
26.02.2007 15:57:00 | Hippy
....chápu, každý kolem tebe je šťastný a bez chyby....a přitom každou lásku a vztah něco stojí a to smutné není vidět, je to možná to co člověk nechce vidět...zkus vzhlédnout od svých knih a podívat se na lidi který jsou skutečné přátelé a neodtahují se od tebe..možná zatím neumí ocenit tvůj pohled který není od věci....ať se daří držím palce....(tvá díla se dobře četla, jsou hodně o pocitech..a ty jsou nejlepší...
..tolik slov ode mě, doufám, že to nevemeš špatně
26.02.2007 14:55:00 | Luciasek