Smysl života

Za komančů se žilo dobře, člověk byl mladý, bezstarostný, lehkovážný, prostě spokojený.Politika mladýho člověka nezajímala, byl smířen s pokryteckým režimem, chodil na tahy a vracel se až k ránu.Občas na tahu zbalil nějakou kost, pomiloval se a byl spokojen.
V televizi neustále mluvili o tom, že kdyby nás amíci napadli jadernejma zbraněma, tak naši sovětští bratři nás ochrání, a tak jsme byli celkem v klidu a jelo se zase na Prahu a rejdilo se zase až do rána.
Rád na ty časy vzpomínám, ženský, víno, bezstarostná mysl, zkrátka bezva život.
No, a co dnes?
mládí je fuč a přede mnou je už jenom stáří.No, nic povzbudivého.
Člověk je již dost vyšťavenej, zklidněnej a tak to asi má být.
Člověk nemůže stále jen jezdit na tahy, řádit s ženskejma a sobecky si jen užívat.
Teď je prostě čas, aby tady byl pro své blízké, vnoučata, staré rodiče, zkrátka žil pro druhé.Oni jsou starší, jsou na tom ještě hůř a tak rádi uvítají jakoukoliv pomoc.
No a tak pomáhejme svým blízkým dokud to půjde, život má přeci smysl i ve stáří.