Radost, štěstí, úspěch. Je vůbec možné je kombinovat?

Ne nadarmo se říká, že náš svět je naše zrcadlo. Ale co když naše zrcadlo je ten svět a my jsme tím zrcadlem? V dnešní uspěchané době ve které si můžeme opravdu dělat co chceme se těžko člověk hledá. Když se ze syna chudého dělníka stane úspěšný podnikatel nikoho to nezaskočí. Když se ze syna úspěšného podnikatele stane chudý dělník zaskočí to všechny a valná většina má i tu potřebu nehezky to komentovat. Tenhle syn, byť je šťastný, není bohužel úspěšný. A to je přece důležité, být úspěšný a vydělávat úspěchem velké peníze. Tímhle způsobem se tedy z tohoto syna stává i nešťastný člověk. Jeho svět ho vidí ve špatném světle, tudíž zákonitě i on se v tom světle sám začne vzhlížet. Ale co kdyby se štěstí začalo hodnotit stejně silně jako ta úspěšnost? Tenhle člověk sice nevydělává těžké peníze úspěchem, ale vzhledem k tomu, že má obyčejný příjem, který mu k životu stačí a nemusí si kvůli tomu sedřít ruce do krve a zápolit s podmínkami státu, má čas zabývat se svými zájmy a žít ten život šťastně a naplno je svým způsobem možná i více bohatý, jen ne finančně. Ale kolik z nás je schopných ohodnotit získané štěstí a radost? Je pravda, že být obyčejným šťastným člověkem na místo úspěšným člověk vlastně nemá dnes žádné opodstatnění, a že pokud nejste úspěšní měli byste se cítit ne šťastně a méněceně? Opravdu je dnes tak hrozně důležité někam to dotáhnout aby vás společnost nezavrhla? A kdy se změnila definice štěstí?