Cesty

Víte co miluji? Miluji cesty. Cesty kamkoliv - nejlepší jsou, když jsou hodně dlouhé. Často mi totiž připadá, že život utíká neuvěřitelnou rychlostí a my, lidé, se s ním snažíme bojovat. Často se stane, že nestíháme. Neustále se za něčím honíme, ale na to, co máme rádi, nám čas nezbývá. Zapomínáme na svou rodinu a také sami na sebe. Já si to uvědomuji čím dál častěji. Trápí mne to a občas se přistihnu, že pořád pár věcí odkládám: zítra půjdu do knihovny, zítra se budu věnovat mému psovi.. Málokdy se stane, že mám úplně volný víkend bez honění a neustálého plánování. Ale když cestuji, třeba do mých rodných Karlových Varů, tak mám najednou čtyři hodiny úplně volné, kdy si můžu dělat co chci. Ano, nemůžu si třeba malovat, ale dokážu skloubit čtení, psaní, poslouchání hudby a povídání si s rodinou téměř dohromady. A to je něco úžasného. Pokaždé cítím vůni volnosti, vůni bezstarostnosti, vůni dobrodružství. Jsou to krásné okamžiky a ještě krásnější jsou, když kolem ubíhá nádherná příroda. Ty divy přírody jsou velmi inspirující a moje fantazie je na pochodu. V tu chvíli srším nápady. Prostě to zbožňuji a troufnu si říct, že dokud budu živa, budu mít cesty ráda. A to nejen do ciziny, ale hlavně ty životem.