Krize

Krize. Tak v té se nacházíme vlastně celý život. Bolševická, sametová, Klausovské dohánění západu, utahování opasku, stavební, morální, politická, prezidentská, sněmovní a volební. Pak mé zdravotní, úrazové, pracovní, rodinné, finanční a psychické. Jsem už tím vším zocelen, ale taky oslaben. Zvládl jsem žít z mála, ale i z hodně prostředky. Osvobození hledám ve své hlavě. Umím cestovat s druhými, jako bych tam byl já sám. Opravím i sestrojím věci pro svoji potřebu prakticky z čehokoliv. Síla myšlenek je stejně mocná, jako realita. S Vernem, Foglarem, Haškem, Hrabalem, Frýbovou, Heillim jsem prožil mnoho věcí. Nyní zase vir poznávám. Informací mnoho mám. Jsem zase v krizi s plnou lednicí, třiceti programy v televizi, internetem. Jestli to není právě tím. Byly jsme v krizi z nadbytku věcí, cest, zážitků, zábavy. Teď jsme v krizi jejich nedostatku. Pak budem v krizi finanční, zaměstnanecké, existenční. Na něco jsem zapomněl? Mám i krizi vlasovou, potentně literární, hybností. V lesích je kůrovcová. Jak překonáš jednu, vynoří se další. Jdu pro pilu a všechny je popílím.