Autority

Autority.
Jejich respektování je nám cizí.
Možná taky díky tomu, že žádné nemáme.
V otázce boje s koronavirem, je to zcela patrné.
Boj s ním se zcela pomátl, když se změnil v předvolební politické zápolení.
Opoziční strany neguji téměř vše co jest používáno.
Místo boje společného proti "jednomu nepříteli" bojují proti sobě.
Při sledování pandemické ho vývoje ve světě je zcela zřejmé, že jedině silně autoritářské režimy dokáží provést téměř jakákoliv funkční opatření k potlačení exploze pandemické ho vývoje.
V demokratické společnosti je to téměř neproveditelné.
Tyto společnosti spoléhají na schopnost zdravotnictví případně problémy bagatelizují či věří ve vývoj vakcín.
Chudší státy Afriky, Asie, jižní Ameriky, díky ekonomické i zdravotní zaostalosti mnoho opatření provádět nemohou.
Ekonomika celého světa značně ochladne.
Nutně se změní evoluční vývoj.
Krize spolu s krachy firem, dají příležitost k přeskupení kapitálové moci.
Údajně 3% nejbohatších lidí vlastní 3/4 celosvětové ekonomiky.
Možná by rádi měli víc.
Jaký tedy lze očekávat další vývoj u nás?
Myslím, že zcela podobný tomu jarnímu, letnímu a i tomu právě probíhajícímu podzimu.
Vir nemá prázdniny, nezná hranice.
On má za cíl hledat svého hostitele, trošku se namnožit a jít zas o dům dál.
Není bohužel jako klíště, co se paraziticky přisaje a tyje z krve hostitele, což se díky této hamižností mnohonásobně zvětší a tím i odhalí, což vede k jeho konci.
Zpátky k volbě svobody myšlení a projevu.
Toto nám bylo demokraticky a ústavně dáno.
Jenomže při nutnosti prosazování jednoho cíle se vynořuje mnoho zcela protichůdných variant řešení přichází ke slovu moc nouzového stavu.
Moc je svěřena do údajných rukou odborníků.
Otázkou však je, kdo se dá za odborníka pokládat.
Je i otázkou zda to musí být odborník.
Možná je spíš prospěšnější jedná li se o schopného koordinátora, řečníka a nositele myšlenek odborného týmu.
Jako špatný příklad lze uvést různé vynikající fundované odborně zcela zdatné lidí bez schopnosti srozumitelné prezentace jejich poznatků.
Běžní lidé proto věří Grygarům, Svěrákům a hůř zda li vůbec chápou Einsteina.
Z těchto důvodů nemohu přeci věřit erudici našich politiků.
Vždyť ani odborná společnost není za jedno v přístupu k řešení.
Jedině však tyto zcela odlišné přístupy mohou, ale nemusí vést k nalezení řešení.
Lidstvo zvládlo obrovský pokrok.
Ale příroda s ním zdá se, drží krok.
Je jako kybernetický zločinec.
Má náskok.
Tak jelikož máme tu ústavu, já tu svobodnou hlavu s hubou plnou proklamací, budu se muset řídit tím, co vyvodim z toho co vím a nebo se dovím.
Je však toho moc.
Převládá mně bezmoc.
Vždyť jsem jeden z úlu a ještě k tomu trubec co už svůj núkol splnil.
Howgh.