„Tolerance není lhostejnost, ale moudrá víra, že i ten druhý může mít pravdu.“
- Jiří Menzel
Vážení a milí, v dnešním příspěvku bych rád pouvažoval o jednání, které může být velice prospĕšné a na druhé straně zrádné.
Ano, tím jednáním je tolerance, jak již vyplývá z výše uvedeného citátu.
Mnoho lidí považuje toleranci za slabost a neschopnost umět si udělat svůj názor. Říkají, že takoví lidé tolerují přes příliš, aby se vyhlnuli konfliktům, ale na okolí jim pramálo záleží.
Musím připustit, že to není to pravé ořechové.
Oproti tomu další lidé jdou toho názoru, že jedině tolerance je hybnou silou k urovnávání sporů.
Jak je to tedy doopravdy a je vůbec možné s tolerancí dojít k aktivování dobra?
Podle mého názoru je to možné za předpokladu, že tolerujeme druhé a všechny věci kolem sebe tím, že nejsme lhostejní k dění kolem nás a zvažujeme, jak přispět ke klidu a míru všech zůčastněných.
Přesně jak řekl pan Jiří Menzel, kterého si osobně moc vážím: "...i ten druhý může mít pravdu."
Pokud patříš do takzvaného svazu skeptiků, pak z mnohonásobně větší pravděpodobností nepřijmeš tento názor a ostanĕ, žádný jiný, než ten vlastní, více, než ten člověk, kdo přijímá vesmírnou toleranci a tím víru v to, že nikdo z lidí přesně neví, jak se věci skutečně mají.
Ano máš na to plné právo, můžeš se však empaticky alespoň pokusit připustit, že se můžeš mýlit? Zvaž sám tu skutečnost, co ti tato myšlenka přináší.
Já se přikláním, ba mám ten pocit, že svou tolerancí prospívám ostatním i sobě, protože se nemusím trápit úvahou, co když jsem neprávem svým názorem jakkoliv ublížil.
Netolerancí dobro v sobě pošlapu a nebudu šťastný ani já a ani mé okolí.
Je nepsaným pravidlem být uctivý a tolerantní ke starším lidem a lidem s hendikepem a studovaným, kteří svým bádáním a svými znalostmi prospívají světu. Ovšem je nasnadě, že jako mince má rub i líc, tak je to oboustranná záležitost a aby byl celek úplný, je jistě potřeba projevovat toleranci i opačným směrem.
Je jen na nás jak se s tím popasujeme. Každý jednotlivec si má možnost vybrat kam se bude ubírat, zda cestou nevole a tím pochroumání svého psychického a mnohdy i tělesného zdraví, nebo cestou aktivního projevování dobra a tím životní pohody pro sebe i všechny ostatní.
Jaký svět si přejeme, to není námětem mé úvahy, ale jistě mi dáte za pravdu, že všichni ten jedinný, oplývající zdravou tolerancí.
Pokud s mým názorem nesouzníš, pokus se alespoň být k němu tolerantní. Děkuji.
Na závěr sám zvaž, kde bys mohl být jako člověk s dobrým srdcem tolerantnější a kde nikoliv.
Jistě tě napadne spoustu možností.
S chutí do toho a v půl je hotovo...
Chceš-li!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk