Ten malý aparát má moc moci

Lapen sítí
Otevřeš oko a mrkneš na obrazovku mobilu.
Toto je impuls ke stažení dat o čase, poloze, historii navštívených stránek.
Jdeš na WC, samozřejmě s telefonem a tam čteš emaily.
Uvaříš si čaj, namažeš chleba tlustou vrstvou smetanového sýra.
Projedeš heslovité zprávy seznamu.
Na interesantní titulky klikneš.
Opětovně podveden.
Dojíš chléb, dopiješ čaj.
Vyhledávač předá informace o tvých činnostech.
Na tomto základu cosi vyhodnotí, okruh zájmu a tento předkládá.
Úspěšnost je vyhodnocována.
Nastane čas odchodu do práce.
Uloží se čas i trasa pohybu.
Mobil se cestou postupně přihlašuje k vysílačům, WiFi sítím, i zařízením s Bluetooth technologií.
Při volání je detekován volající i přijímající, čas i místo a je nahrán celý hovor.
Nejinak je tomu u zpráv textových, ale i obrazových.
Cestou vyfotíš selfie, sejmeš QR kód.
Vše je uloženo na úložiště.
V telefonu je přední i zadní kamera bez detekce její činnosti.
Sdílením polohy jsou nabízeny služby, přátelé, bankomaty, pumpy, památky...
V práci pohlédneš na obrazovku dvakrát za hodinu tedy šestnáctkrát za směnu.
Přesné údaje jsou k dispozici zprávci sítě.
Navštívíš sportovní zprávy, trošičku kultury a přejdeš na lechtivé stránky.
Možná dojde k aktivaci kamer a vyhodnocení související činnosti.
Jednotlivé témata i okruhy zájmu jsou zaznamenávány do historie.
Z práce zamíříš do nákupního centra.
Místní WiFi síť kontroluje pohyb všech přítomných mobilů.
Ví, které obchody navštěvuješ.
Pomocí on line plateb či potvrzujících kódů je zřejmé za co a kolik utrácíš.
Po celou dobu jsi monitorován všudypřítomným sítem kamer v městech, dopravních prostředcích, na letišti ....
Elektronická stopa každého z nás je nezměrná a bohužel i neovlivnitelná.
Tato data shromažďují obchodníci, manipulátoři ze všech koutů světa.
Moc informační technologie je vyvíjena všemi mocnostmi.
Není tedy pochyb, že ji tito využívají k manipulaci i ovládnutí chování lidí.
Současná doba je myslím jakousi zkouškou či přípravou na ovládnutí lidstva.
Obrovský pokrok do kterého jsme poměrně rádi a ochotně vstoupili se může stát hrobem samostatného myšlení.
Zpočátku se to možná nezdá, ale kde je ta pomyslná linie svobody rozhodování, zábavy.
Stremovací služby, videohovory, konference z vesmíru, pouště, ponorky, pláže, kola i lyží.
Telefon pomocí čidel snímá rychlost pohybu, dobu spánku.
Na stole mi nostalgicky leží starý černý bakelitový Bellův telefonní přístroj s kruhovým vytáčecím kolečkem a vidlicí, kterou když zavěsíš, tak je hovor ukončen.
Tedy pakliže StB nenamontovala odposlech.
Tento však bylo možné realizovat i na ústřednách či patách objektů.
Myslím, že zatím převažují pozitiva, ale postupně docházím k závěru, že jsem jen umně manipulován.
Co se zjištěním, že klimatizace se samovolně spojuje s výrobcem, tiskárna objednává cartridge a auto do servisu i STK.
Orwell.
Ne zatím ještě já.
Ale jak dlouho.
Bojovali jsme přeci kdysi za svobodu.
A toto má být ona?
Já si to tak úplně nemyslím.
Dávám napsané na zeď vzdoru, stránku Facebooku.
Kdy budu blokován?!
Již brzy, jsi pro nás prubířský kámen.
Však my se to na tobě vyučíme...
Cítím z jejich konání.
Mají ohromnou moc informační technologie.
Kde však najít sílu k vysvobození?
Vše je nastaveno tak, že není úniku.
Cesty ke svobodě.
A to je dosti smutná představa.
Nemyslíte?