Život

Život
Je jako horská dráha to už slyšel snad každý ale zamyslel se nad tím? Pravděpodobně ne ale třeba když to rozepíšu z mého pohledu tak se zamyslí. Dle mého názoru to není jen horská dráha ale spíš přímo lunapark nebo Matějská ať si každý nazve podle sebe. Být jednou nahoře a nejedou dole je také častá věc co slýchám kdekoliv ve svém okolí ale k čemu to je? Neměl by být život spíš rovina, sem tam s maličkou odchylkou od středu? Když jsem byla malá a někdo mi řekl že budu v životě nahoře a dole a furt se to bude střídat tak jsem tomu nechtěla věřit do teď tomu nevěřím. Snažím se najet na rovinu a ne se furt řítit dolu z kopce bez brzd, jen si už nejsem tolik jistá že to jde. Poslední dobou jsem tak neskutečně vyřízená že nevím co udělat jinak. Jsem akční člověk co se nerad nudí proto mám radši plný diář než jen ležet a koukat do zdi, celé noci jsem vzhůru a pracuju spím max 5hodin a takhle jedu furt přes den nestíhám ani pořádně jíst(ještěže má Albert ty saláty co se jen zamíchají), jsem vděčná za všechny příležitosti co mi život naskytl za všechno co jsem dokázala a za všechno co dělám ale někdy nedokážu říct dost a jedu z toho kopce tak rychle že mám pocit že zkolabuji. Snažím najít rovinu ale nevím kde dělám chybu že ji stále nemůžu najít, možná opravdu nejde najít a musím se smířit s životem jak v lunaparku, nebo jen vyčkat a doufat že časem přijde a já budu šťastná víc než teď. Pohledy na život se mění s každým jedincem co se nad ním namyslí a tohle je můj pohled :)