Úpal a jiné verše

vzpomínky na mtb okruhy: předvečer tři kola finské sauny,

brzké vstávání, čtyřhodinový přejezd, trochu mimo svou kůži, ůnava, každý výškový metr bolel, polehávání ve stínu v trávĕ na vrcholu Mužský. myslel si, že je to zmutovaný covid, ale byl to úpal zimnice peklo v českém ráji, chvĕní, mdloby, přehřátí organismu. myslel na termoregulaci, samovznícení, pekelné bytosti, rakouská dĕla na skalách, horolezce na vrcholcích. nádherný sjezd z vyhlídky zpátky do kempu. 

Další den žhoucí jako slunce, nevolnost ustoupila, energie a lehkost se vrátila, směr ještĕdský hřeben, horní plánĕ. dvĕ stĕ výškových k vysílači za přímého slunce. Vrchol jako raketa kosmické lodi monumentální projekce. Stovky výškových metrů sjezd po asfaltu, napojení na modrou stezku a pod viaduktem do Kryštofova údolí. Hezký biotop v krajinĕ. Meditace o šinrin joku. Psaní básní. Pokračování do machnína. A pak až na nádraží do Liberce. Přesun vlakem do vesnice a nahoru na hřebenovku při západu slunce. Krok za krokem nahoru. 

Středa v lužických horách, úpĕnlivé horko, brutální útok na Luž, přes čtyři sta výškových z německé strany. Lužický serpentýn, po červené mezi kameny. Sjezd pak po zelené nemĕcké stranĕ, lesní stezka mezi kořeny, kameny, pískem. Bolest, aft, křičení, hořekování, oddechování, okolo Tolštejnu na Jedlovou, rozhlednu již nestihl, sjezd dookola panoramatickou, po sjezdovce a přes schody křížové cesty. Zchlazení v nádrži. V hospodě poslední objednávka, bramboráčky s nivou. Dojezd při sunsetu na penzion. 

Čtvrtek déšť, z lesů se vypařovala voda, krásná atmosféra. Příjezd do krušných hor. ,,krajina nasáklá Bohem.'' napadalo ho v hlavě, smutné, jakoby opuštĕné místo, neobydlené, dlouhé stránĕ, cesty. do toho doomjazzový mix v autě. Nádraží v moldavĕ, bajkovĕ okruh přes nĕmecké stezky, vlny po pražcích, pozůstatky železnice. Návrat na českou stranu, nahoru k puklé skále a okolo přehrady Fláje, epesní výhled, koruny stromů kam jen oko dohlédne. Stoupání na rozhlednu vlčí hora. Po vesnicích a kolem železnice, údolím zpátky nahoru na Moldavu. 

pátek, sjezd a výjezd sto výškových do hory sv. kateřiny. Potom sešup po asfaltu a silničních dvě stě výškových, v hlavě se smiřoval se zátĕží, rytmus, jedna, dva, tři, v tom úmoru, dechu se jakoby blížil bohu, sebepozření. Smíření se svými já. kolik jich je, bylo? Mnoho. Mystické vytržení a pohroužení na horském hřbitovĕ. Zemĕdĕlská technika zarostená v krajině ponechaná ladem. hledání rybníku, nalezení barefoot bot, pokec s místním o přírodě. Mĕl psa, vous a pivní břich. Přes neznačené lesní stezky na osadu Lesná. Sochx zvĕrukruhu s mystickými básnĕmi. ,,Duch tvoření, bláznovství a vášeň jsou nezdolné.'' velmi jej dojalo, pohnut odchází a sjíždí okolo dřevařského rybníka do vesnice nové vsi. Procházka nad ves, na bunkr a pod vĕtrné čepele s výhledem na západ slunce. 

--- Rozloučení s krušnými horami. Přes chomutov na křivoklátsko. Údolím kačáku mezi osadami. Až k lánské oboře, hezký singletrek krajinou, makrofotky u rybníka, rodinky a dvojičky důchodců, na zámku vojenská ostraha. Dvĕ nevĕsty. Návrat zpátky lesy a vesnicemi, skrz golfové hřištĕ. Návštěva kladna, mexické restaurace a kina Hutník. 

Neděle: lom velká amerika, okruh vodĕradské bučiny, stezky po kořenech a údolím potoka po zelené. skutečné přírodní flow. po červené k rybníku. Koupačka. Hermoš. hrancle a cesta na moravu. V novém městě další koupačka. Zchlazení a do Brna.