Definice přátelství

Definice přátelství... jak vlastně zní? Proč se jí neučíme ve škole, tak jako Archimédův zákon? Hlavně že se učíme o mezilidských vztazích. A ty, co mají nejvíc rozumů, pak dělají pravej opak...
Přátelství je když... Když co? Koho můžu považovat za nejlepšího přítele? Měl by to být někdo, komu v prví řadě věřím ne? Protože kdybych mu nevěřila, nemělo by to smysl. Měla bych... Co bych měla? Měla bych se s ním cítit dobře. A co dál? Pravý přítel by tu pro mě měl být ne jenom v těch chvílích, kdy je mi fajn a mám se dobře a usmívám se na celý svět, ale taky hlavně v těch špatných časech ne? Když je mi hůř než pod psa,když mě sere celej svět a na nic a na nikoho nemám náladu. Měl by mě vyslechnout, když mě něco trápí nebo když mám z něčeho šílenou radost. A i když o tom třeba mluvím pořád dokola, neměl by mi říct: „Jo dobrý, už si to řekla desetkrát!“ nebo „Nemusíš o tom mluvit pořád dokola, už to všichni slyšeli!“ K čemu mi pak je takový přítel? A když se pak rozejdeme každej svojí cestou, asi není správně, když nějak nemáme potřebu se vidět ne? Když si nemáme co říct. A když tomu „příteli“ pak řeknu něco co je pro mě důležitý, něco, čeho se třeba i bojím, co se má stát a oni se pak ani neozvou aby se zeptali „Tak co jak to dopadlo?“ tak mě to docela mrzí. Prostě to zazdí ale tvrdí si, že „jsme přece ještě kámošky“.Hmm trochu divný.
V přátelství se má nejenom brát,ale i dávat. Obojí je stejně důležitý. Když se někdo bude snažit dát nám co nejvíc a mi to budeme ignorovat, bude ho to mrzet stejně, možná ještě víc, jako kdybysme jenom brali. Pomoct mu ale nechat si pomoct.
A co přátelství s rozdílem věku? Myslíte, že se šestnáctiletá holčina může kamarádit s o dva roky mladší nebo třeba o dvacet let starší holčinou? Možná to na první pohled zní blbě, ale proč ne? Můžete se kamarádit s bývalou spolužačkou svojí o tři roky mladší sestry nebo se starou paní,který chodí venčit psa.
Ale je težký od hodně starší kamarádky nejenom brát, ale i dávat. Ona třeba pomohla vám tak vy zas byste třeba rádi pomohli jí,ale nevíte jak. Proč dospělí říkaj,že nás s tím nechtějí zatěžovat? Že nechtějí abysme si s tím lámali hlavičky a mysleli na to? To ublíží. Je to jako by nám nevěřili a my přitom svý kamarádce chceme taky aspoň trochu třeba pomoct! Tak proč? Na to sem za čtyři roky nepřišla.
A co když je váš nejlepší kamarád človíček opačnýho pohlaví a neustále musíte poslouchat ty pitomí řeči praštěných puberťaček a vlezlých tetiček? Tak nic. Jim do toho přece nic není.
A ta definice? Důvěra, dobrý pocit když jste spolu a ne strach komu to zas vyslepičí, brát, dávat a neohlížet se na to, co si o vašem přátelství myslí ostatní!