Nejsou a nebudou

Nejsou a nerostou
Zíma na blátě
Při toulkách na kole v Posázaví dlouhodobě zjišťuji, že zvěře viditelně ubylo.
Stop ve sněhu a v bahně je minimum.
Je to smutný obrázek lidské pseudopéče.
Ale co víc nejsou v ní ani lidé.
Lidé vzdorující případné nepřízni počasí.
Chladu, větru, dešti.
Jsou dny, kdy nepotkám živáčka.
Tyto dny převažují .
Vím, že lidé jezdí na hory i zahraniční dovolené.
Ale vidím opuštěné, kdysi velmi navštěvované chatové osady.
Vlakem už nejezdí téměř žádní trempové.
Co není dostupné autem, jako by nebylo.
Mizí vesnický kulturní život, zábavy, plesy, diskotéky.
Taky obchody, hospody, infrastruktura i dopravní dostupnost.
Dětská hřiště stojí jako mementa a připomínka co vše se tu kdysi odehrálo.
Zastávky autobusů už neslouží ke komunikaci, kouření, láskám a prvním ochutnávkám alkoholu.
Lidé zde bez hany a bázně odkládají knihy.
Na co číst, když média to zvládnou ve více dimenzích.
Zvuk, obraz a taky manipulace.
Končí deníky, týdeníky i měsíčníky.
Kdysi statisícové i milionové náklady se změnily na tisícové a nebo žádné.
Mizí hudební nosiče.
Zmizel humor, dikobraz i jeho představitelé.
Rataje, Kácov, Uhlířské Janovice, Vlašim, Zruč, Český Šternberk, Sázava.
Zavřeno, zavřeno, zavřeno.
K prodeji, k pronájmu na cokoliv.
Zavírají tu i menší benzínové pumpy ve Zbizubech a Ratajích.
Děti jsou voženy na kroužky i do škol.
Z ní jdou bez odmlouvání před obrazovky počítačů a mobilů, kde hrají ten jejich nový skutečný virtuálni svět.
Atraktivita tohoto prostředí postupně strhne všechny.
Myslím, že mobilní technologie spolu s umělou inteligenci přispěje k absenci zdravého rozumu.
Na co koukat do mapy, když to navigace dovede.
Proč se seznamovat s dívkou, když internet je jich plný.
Již současná vizualizace je tak přesvědčivá a zároveň děsivá.
Lidé přestávají sledovat počasí podle reality, ale řídí se předpovědí.
Peníze už nejsou zátěži polštářů, ale čísla na účtu.
Jako Pražák musím připustit, že tam je to tak jiné.
Zřejmě i proto se vylidňuje venkov na úkor měst.
Lehkost příjmů lidí, kteří ztrácí rozum i soudnost.
Myslí, že jsou výjimeční a ve svých rolích nezastupitelní.
Vesnice
Lidé tu ziskuchtivě prodají půdu, pro stavbu trvale přetvořené a pro zvěř i lidi uzavřené krajiny.
Máme tu tak krásný golfový resort.
Rostou tu na polích i solární krásné a výdělečné parky.
Pro bohatou klientelu se tu staví luxusní víkend Haus domy.
Samozřejmě pod uzavřenou závorou.
Ploty už nejsou vyznačením pozemku, ale bariérou.
Betonové jsou nejlepší.
Dlouho vydrží a co vše zadrží.
Na zahradách bazény a opuštěná koupaliště.
I přez to všechno se necítím jako úplný nostalgik.
Využívám hojně internet, televizi, rozhlas.
Čtu, pozoruji a komunikuji.
Přemýšlím a vymýšlim.
Píšu a svářím
Často se hádám kvůli zachování pravdy a zdravého rozumu.
Nevím, jak dlouho to ještě vydržím.
Vzdorovat a nezblbnout.
Ano, peníze jsou příjemné, ale zážitky jsou trvalé, láska povznášející a život okouzlující.
Píšu puzen nudou dnešni dlouhé nocí.
Ahoj Tomáši.
Děkuju ti, žes mi to napsal tak pěkně.
Však já si tě pohlídám.
Říká cosi ve mě.
A mlýn se svým klapy klap se mi vysmívá.
Hajzle jeden, pomyslim.
Však uvidíme.
Tak zas příště.
PS: Karel Gott na otázku zda chodí do lesa odpověděl, co bych tam dělal. Tam mě nikdo nezná.