Strach

Strach

Anotace: Každý má z něčeho strach. Ale já, jako na potvoru, mám strach z něčeho, co úplně nejvíc miluju, a na čem mi dost záleží

Myslím, že každý má z něčeho strach. Od nepodstatných věcí k těm závažnějším. Například moje máma má fobii z pavouků. Pamatuji si na den, kdy se z obýváku ozývalo zděšené ječení a mísilo se s voláním mého jména. Jeden malý pavouček se vydal na procházku, lezl si po stěně, ale připletl se do cesty mámě. Nedopadlo to s ním zrovna nejlíp, uznávám, ale máma by asi nepřežila, kdybych ho vzala na prst a vyhodila na zahradu. Ještě teď ho máme otisklého na zdi.

Ale nechtěla jsem tady psát o pavoucích. Chtěla jsem psát o koních. O koních a strachu z nich. Totiž, kamarádi a celá rodina žije v domnění, že z koní strach nemám. Omyl.

Když jsem začínala jezdit na poníkách, moc mě to bavilo. Byla jsem ještě malá holka, která vůbec nepředpokládala, že by mohla z poníka spadnout. Koně jsem znala jen z plakátů a filmů, ve kterých zachraňovali životy, byli oddáni lidem a často uměli létat. Jednou jsem ale spadla. Klusala jsem na poníkovi, byla šťastná jak mi to jde, ale něco se stalo, už ani nevím co, a já byla najednou na zemi. Bála jsem se znovu vylézt do sedla, ale nedala jsem to na sobě znát. Šla jsem k trenérce a zeptala se jí, jestli mi pomůže do sedla. Pomohla a já znovu jezdila, jen jsem byla vystrašená při každém prudším pohybu.

Od té doby jsem, troufnu si říct, zažila s koňmi spousty věcí. Vyhození ramene, tři dny v nemocnici, splašení koní v lese, vyhazování na louce. Vždycky jsem ale vstala, opucovala si kalhoty a pokud to šlo, nasedla zase na koně. Zase s rozklepanýma kolenama, zase s úbytkem sebevědomí. Někde ve mě ale je, že na toho koně prostě vlezu, i kdyby z nebe padaly trakaře. Nevzdám to, tohle ne. Vzdala jsem spoustu věcí a nejsem na to zrovna pyšná, ale tohle ztratit nechci. I přesto, že vždycky před jízdou na koni mám nepříjemný pocit kolem žaludku. Zmizí, jakmile se s koněm pomazlím, nebo nasednu do sedla. Nevím, jestli je to přímo strach, ale něco negativního to bude. Každopádně od té doby co jezdím v Ohradě-jednom úžasném agrocentru-pomaličku mizí. Od jízdy k jízdě je to lepší, ale myslím, že tam bude ještě dlouho.
Autor Gabika, 12.04.2007
Přečteno 530x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

Překonávéj strach dále, kůň je velmi inteligentní tvor.

23.04.2007 21:57:00 | Bíša

líbí

Gabi, držím palce, já ten strach překonala za dva a půl roku. Mám takovýho prevíta, co si rád vyhodí, ale konečně to došlo do fáze, že já vychovávám jeho, ne on mě. Někdo se strachu nezbaví vůbec, ale pokud nikam nespěcháš a máš ty potvory ráda, věřím, že to časem přejde. Měj se fajn

12.04.2007 21:06:00 | lidus

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel